Švýcarsko: Rozštěpená země

Že je Švýcarsko dosti neobvyklá země, je vcelku známá věc. Jde o federaci – třebaže v názvu má slovo konfederace – šestadvaceti autonomních, navzájem rovnoprávných kantonů a polokantonů. Ty část svých pravomocí delegují na ústřední vládu, většinu si však drží ve svých rukou. Klíčovou politickou váhu má přímé rozhodování občanů v referendech a prostřednictvím „lidových iniciativ“.

Rakousko: Psychoanalýzou za potraty radostnější

Rakousko a české země, po celá staletí spojeny v jedné říši, pod jedním panovníkem, jednou vírou a od dob Marie Terezie víceméně jedním zákonodárstvím, se v roce 1918 vydávají vlastní cestou. Přebírají však částečně legislativu monarchie a s ní také přístup k ochraně nenarozeného života. Potraty jsou nepřípustné jak z hlediska zákona, tak ostatně i z hlediska společenského a mravního. Až do druhé světové války se obě země od sebe v této otázce příliš neliší. Pak se spustila železná opona a Československo se vydalo progresivnější cestou, zatímco Rakušané si zachovávali zdání konzervatismu.

Německo – země nelegálních potratů

V některých českých médiích se v souvislosti s potratovou politikou v Německu lze dočíst, že „Němky chtějí svobodu potratů.“ „Omezení vychází ještě z nacistické éry“. „Stigma osamění v šedé zóně legislativy.“ Nebo že v této otázce „situace u našich sousedů je alarmující“. Občas to působí až dojmem, jako by nacisté byli bezmála prolife aktivisté, kteří dodnes svým temným vlivem ztěžují životy jinak svobodomyslných Němců.