Ve dnech 1. až 4. června 2023 se v Karlových Varech konal kongres České gynekologicko-porodnické společnosti. Hnutí Pro život ČR zde mělo příležitost oslovit osm stovek gynekologů a zdravotních sester s nabídkou pomoci, kterou na Lince pomoci poskytuje ženám čekajícím nečekaně dítě.

Jaroslava Trajerová, koordinátorka projektu „Nesoudíme. Pomáháme“, navazovala na předchozí spolupráci, hovořila s gynekology z celé republiky a zodpovídala mnoho praktických dotazů, jakým způsobem s ženami čekajícími nečekaně dítě konzultantky na Lince pomoci pracují. Právě osobní kontakt dokáže prolomit pomyslné bariéry a získat lékaře pro aktivnější přístup při pomoci nečekaně těhotným ženám a jejich nenarozeným dětem.

Jako lidé z praxe se setkávají s jevem, který se na obecné rovině do veřejného prostoru a do médií prakticky nedostane: nucení ženy k potratu. Potíž je v tom, že zdravotníci v rukou nemají nástroje a někdy ani dostatek znalostí o tom, co s tím dělat. Řečeno poněkud drsně: mají pouze svou kyretu.

Naléhavá je tato otázka zejména v době, kdy nucení k potratu je nově trestným činem a vydírání ženy, aby podstoupila umělý potrat, je přitěžující okolností. V takový okamžik může podat pomocnou ruku třeba právě Linka pomoci. Stačí, aby těmto ženám byl předán kontakt, zachytí-li zdravotní personál jisté „signály“.

A jaké to jsou? Časté bývá, že partner nedočkavě čeká, „jak to dopadne“. Ze sálu se ozývá pláč. Žena nejrůznějším způsobem naznačuje, že potrat nechce. Lze vyřešit i svízelnou sociální situaci rodiny, kterou zaskočilo nečekané těhotenství. Pro lékaře existuje reálná možnost, aby ženě pomohl rozhodnout se doopravdy svobodně. Nově si to též může vykázat jako zdravotní výkon – edukační pohovor s pacientkou. Klíčové je pro lékaře sdělení, že lze vyřešit nejrůznější, i velice složité situace a žena se nemusí vzdát svého nenarozeného dítěte – jestliže mu chce dát šanci.

Svobodné a dobrovolné rozhodnutí ženy jako podmínka pro umělé ukončení těhotenství
Na kongresu se podařilo domluvit konferenční příspěvek advokáta Jakuba Kříže o právních aspektech umělého ukončení těhotenství. Podle obecného principu lze zdravotní služby pacientovi podle zákona poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Jedinou výjimkou je akutní péče, jejíž poskytnutí je nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb se přitom pokládá za svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku.

To potvrzuje též výrok veřejného ochránce práv, který věc dále rozvíjí: „Nátlak, jehož přítomnost vede k absenci svobodného souhlasu, nemusí mít pouze podobu použití fyzické síly, může mít i podobu upozornění na možnost jejího použití či intenzivního přesvědčování, pokud pacient vytrvale trvá na svém nesouhlasu“ (7369/2022/VOP)

Za trestný čin se pak považuje násilné jednání vůči těhotné ženě v úmyslu ukončit těhotenství bez jejího souhlasu. Součástí úmyslu pachatele musí být překonání nesouhlasu ženy. Kdykoliv chybí souhlas/žádost ženy, je spáchán trestný čin. Od 1. ledna 2022 navíc platí, že nucení k potratu se trestá přísněji než jiné formy vydírání; mezi okolnostmi podmiňujícími použití vyšší trestní sazby přibyl znak „spáchá-li takový čin na těhotné ženě“.

Trestným činem je rovněž vydírání těhotné ženy (§ 175 TrZ), když pachatel – může jít o partnera, rodiče, ale třeba i vychovatele v dětském domově – pod pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy (typicky: „Pokud si to nenecháš vzít, vyhodím tě na ulici/opustím tě...“) nutí ženu, aby podstoupila umělé ukončení těhotenství. Těžkou újmou na zdraví se označuje také „vyvolání potratu nebo usmrcení plodu“. Jinou těžkou újmou se rozumí hrozba rozvratu manželství nebo rodinného života (třeba když muž vyhrožuje rozvodem nebo opuštěním rodiny), újmou na cti či dobré pověsti (pokud je třeba těhotenství mimomanželské) či majetkové újmy (hrozba neplnění vyživovací povinnosti vůči ženě i vůči dítěti, a to včetně vyživovací povinnosti vůči neprovdané matce).

Pro zdravotníky je pak důležitá též informace, že v případě nejistoty, jde-li o umělý potrat na žádost, je možnost vyžádat si od ženy písemné potvrzení.

Co může v takové chvíli dělat lékař?
Když si žena není jistá, je vhodné jí poskytnout více času. Také jí může poskytnout kontakt na Linku pomoci či jiné pomáhající organizace. Pokud ženu doprovází partner, je vhodné odvést jeho pozornost a požádat ji o písemné vyjádření.

Jestliže se žena vyjádří, že zákrok je proti její vůli, má zdravotník provést záznam do dokumentace, případně na speciální kartu, doporučit kontakt s Policií ČR a s organizacemi zabývajícími se mediacemi, popř. i domácím násilím a následně ukončit poskytování služby. Hnutí Pro život ČR může ženě poskytnout též právní pomoc.

Nucení k podstoupení k potratu
Jaroslava Trajerová na kongresu lékařům a zdravotním sestrám prezentovala typické kazuistiky nucení k potratu:

§ Klientka se dvěma dětmi. Selhala jí antikoncepce a ona otěhotněla: „I když je miminko neplánované, tak bych si ho přála, ale přítel mě doslova tlačí na potrat. Odešla bych od něj, ale nemám kam. Musím se rychle rozhodnout.“

§ Bezdětná klientka v 7. týdnu těhotenství: „Cítím, že to můžu zvládnout sama, ale otec dítěte tlačí, abych šla na potrat. Prý mu zničím život.“

§ Bezdětná klientka, 29 let, partner je o deset let starší: „Z nemocnice jsem příteli utekla zadním vchodem. Když zjistil, že interrupce neproběhla, strašně se rozčílil. Že on to nechce. Chce žít svobodně. Donutil mě jít znovu. Doprovázel mě až ke vstupu na sál, aby měl jistotu, že znovu neuteču. Neměla jsem už sílu.“

Dlouhodobá zkušenost
Dlouhodobá pozitivní zkušenost ze strany mnoha gynekologů a zdravotních sester se způsobem pomoci nečekaně těhotným ženám nebo ženám po těhotenských ztrátách přináší dobré ovoce. Proto i vedení České gynekologicko-porodnické společnosti účast Hnutí Pro život ČR na kongresu podpořilo. Uvědomují si, že nemohou být sociálními pracovnicemi, ekonomickým poradci či právníky a nemají nástroje ani potřebné „know-how“. Proto vítají kontakt, který mohou svým pacientkám v případě potřeby nabídnout.