„Čekám dítě!“ Tahle věta pro mladou studentku často znamená ukončení jejího snu. Není přece možné zvládnout péči o dítě i studium! Ono to tak ale vůbec nemusí být. Naopak! V některých případech může malý potomek svým rodičům studium usnadnit.

Samozřejmě, jak ví každý, kdo studoval s dítětem v náručí, není to snadné. Ale na druhou stranu, v určitých situacích vám dítě může pomoci. Může rodiče – zejména tatínka, kterému hrozí vyloučení ze studia, před vyloučením zachránit a přidat mu další až tři roky studia, a to bez poplatku za nadstandardní dobu studia. Nestíháte zplodit diplomku? Zplodíte potomka a hned máte tři roky navíc!

Na co máte nárok?
Vysoké školy totiž poskytují – a ze zákona musí – svým studentům-rodičům několik významných benefitů. Jsou jimi zejména:
1. Přerušení studia (bez započtení do maximální doby přerušení)
2. Odklad termínů zkoušek (studentkám)
3. Prodloužení studia, resp. odpuštění poplatku za nadstandardní dobu studia

Sociální stipendium
Zákon klade vysokým školám jako povinnost: „Činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů..., a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená (dále jen „uznaná doba rodičovství“). „Vhodná opatření“ je termín natolik zjevně otevřený, že lze na jeho základě tlačit např. na zřízení dětského koutku na fakultě, kde si mohou maminky a tatínkové navzájem hlídat své ratolesti, zatímco většina rodičů může jít na semináře. A co je to „uznaná doba rodičovství“? Období pro maminku 8 týdnů před porodem do 3 let do dne, kdy jsou tři svíčky na dortu, a pro tatínka od porodu do 3 let.

Přerušení studia
Od uznané doby se odvíjí zejména nárok na přerušení studia, které má navíc tři výhody proti standardnímu přerušení studia:
1. Přerušení z titulu rodičovství se nezapočítává do nejdelší celkové doby přerušení povolené na vysoké škole.
2. Přerušení se nezapočítává ani do maximální délky studia.
3. Z přerušení se lze předčasně vrátit zpět ke studiu.

Prodloužení termínů zkoušek
V době mateřské dovolené (-2 až +5 měsíců, max. 28 týdnů) má studentka, pokud nepřeruší studium, také nárok na prodloužení lhůt pro plnění povinností – zřejmě tedy odklad zkouškových a zápočtových termínů. Tato práva jsou typicky realizována tzv. individuálním studijním plánem. Jelikož tento benefit je vázán na dobu mateřské dovolené a nikoliv uznanou dobu rodičovství, vztahuje se hlavně na studentky. Výjimkou je student, pokud převzal dítě do péče.

Odpuštění školného
Uznaná doba rodičovství nezpůsobuje vyměření poplatku za nadstandardně dlouhé studium. A to i v případě, že student neměl přerušeno. To může být zajímavé pro tatínky, kteří si rozloží náročné povinné předměty do více let a případné povinné kredity doplní poněkud relaxačními předměty z různých fakult (třeba Právní dějiny a film... 5 promítání za 3 kredity). Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto pravidla se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství.

Sociální stipendium a přídavek na dítě
Bez ohledu na rodičovství mají studenti nárok na přiznání stipendia v „tíživé sociální situaci“. Zákon však používá jak sousloví „mohou být přiznána“, tak sousloví „nárok na stipendium“. Stipendium se přiznává mimo jiné studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, a z potvrzení musí být zřejmé, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5.

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Rozklíčujme, kdo je „nezaopatřené dítě“. Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (neboli studuje).

Pokud tedy dva studenti rodiče založí s kojencem rodinu, tak z hlediska zákona o státní sociální podpoře jsou poněkud kuriózní rodinou třech „nezaopatřených dětí“ a všechny tyto tři „děti“ mají nárok na přídavek na dítě (ověřeno na infolince Úřadu práce 800 779 900).

Ačkoliv přídavky na dítě v této tříčlenné rodině činí dnes pouze 2 390 Kč, pokud příjem rodiny při posuzování žádosti nedosáhne ani koeficientu 1,5 (dnes cca 15 000 Kč), zakládá to možnost požádat o sociální stipendium u vysoké školy. Stipendium je poskytováno už v zajímavé výši čtvrtiny minimální mzdy pro každého z obou studentů. Žádat o stipendium mohou jen nezaopatřené děti – studenti-rodiče, nikoliv nezaopatřené dítě – kojenec, ten nestuduje. Celkový příspěvek pro studentskou rodinu by tak dnes činil 8 100 Kč za 2 stipendia + 2 390 Kč za 3 přídavky na děti, tedy 10 390 Kč měsíčně. Vysoké školy zpravidla nevyplácí sociální stipendia ze svého rozpočtu, ale žádají o ně jako o dotaci Ministerstvo školství. Vysoká škola zde tedy vystupuje pouze jako prostředník mezi studentem a státem a mohla by vůči studentům postupovat vstřícně.

Měsíční příspěvky
Na tomto místě si však připomeňme, že za každé narozené dítě vyplatí stát jeho rodičům 300 000 Kč ve formě měsíčních rodičovských příspěvků. U dříve nezaměstnaného studenta/studentky to bude v měsíční výši 13 000 Kč tomu, kdo je s potomkem doma. V krajních případech tento rodičovský příspěvek nezvýší příjem rodiny nad jeden a půl násobek životního minima, takže lze pobírat příspěvek i stipendium současně. Pokud však tatínek chodí při studiu na brigádu, lze nejprve pobírat stipendium (bez rodičovského příspěvku) a jakmile tatínek školu dokončí a zvýší příjem rodiny nad 1,5 násobek životního minima, pak teprve maminka začne vybírat rodičovský příspěvek a při péči o batole (může být i ve školce) dokončí školu ona. Pozor na 24 měsíců, které jsou nutné na vybrání 300 000 Kč při měsíční částce 13 000 Kč. Nakonec jistě oba vše státu vrátí na daních.

Papírová džungle
Je dobré vědět, že vysoké školy mají výše uvedené povinnosti benefitů dané jim zákonem a nemohou se jich zprostit. Při žádostech o benefity je ale patrně zpočátku vždy lepší vycházet z vlastních předpisů dané vysoké školy tak, jako by tyto benefity byly jejím dobrodiním, tedy „nešermovat“ zákonem, ale odkazovat se na „náš“ studijní řád. Některé vysoké školy navíc poskytují více, než musí. Obsah univerzitních a fakultních, případně katedrálních předpisů na první pohled vždy trochu jinými slovy opakuje totéž a není hned zřejmé, co vlastně platí. Pokud chcete individuální studijní plán pro jeden předmět na dané katedře, řídíte se předpisem katedry (existuje-li), ohledně celého studia se řídíte předpisem fakulty, pokud zde není celouniverzitní předpis (častý je celouniverzitní studijní řád). Vždy však platí, že „větší bere“ – předpis katedry nemůže popírat předpis fakulty, předpisy fakulty musí být v souladu s předpisem univerzity/školy, předpis univerzity nesmí vybočit z rámce zákona. Většinou tomu tak je, a pokud by nebylo, tak ona „neposlušná“ část (např. v předpisu katedry) prostě neplatí. Proto je dobré mít povědomí o závaznosti hierarchie a letmo i o obsahu zákona a celouniverzitních předpisů.

Nebojte se toho!
Autor textu prošel studijní předpisy osmadvaceti českých vysokých škol včetně jejich fakult a je přesvědčen, že základní zákonem garantované benefity rodičům-studentům (odklad zkoušek, přerušení, prodloužení studia) jsou bez problémů realizovatelné, ačkoliv všude jsou v posledku konkrétní studijní referentky s konkrétními náladami. Z předpisů je ovšem patrné, že zákonem uloženou vstřícnost vůči studentům-rodičům vzaly vysoké školy za svou. I získání sociálního stipendia by dle mínění autora mělo být běžně možné.

Autor má praktické zkušenosti se třemi studijními odděleními dvou univerzit v rámci běžného studia a v případě potřeby je připraven ihned pomoci radou, odkazem na lokální školní/fakultní předpis, či s přípravou té či oné žádosti. Autor má i reálné zkušenosti s optimálním rozkládáním rodičovského příspěvku v čase a s jednáním na Úřadu práce, který jej vyplácí, a rád pomůže i zde.

Ženy do 25 let, často studující, jsou druhou největší skupinou matek nenarozeného dítěte podstupující umělý potrat na žádost. Je možné, že kdyby měly více informací, jak skloubit rodinu a studium, měly by větší odvahu bránit své nenarozené dítě.

David Navara