POTŘEBUJETE POMOC
CO DĚLÁME
E-SHOP
BLOG

KONTAKT

 


Testujeme. Očkujeme! Zvítězíme?

16/12/2020, Hnutí Pro život ČR analýzy

Jedním z důvodů odmítání vakcín proti COVID-19 je využití buněčných linií, které byly vyrobeny z tkání potracených nenarozených dětí. Tyto fetální linie jsou však běžně používány pro přípravu vakcín již celá desetiletí. S ohledem na ochranu lidského života se aktuálně zdá důležitějším hlediskem klasická zásada vyučovaná na lékařských fakultách „primum non nocere – především neškodit“. Ctnost obezřetnosti radí nespěchat a vyčkat, jak se očkování v delším časovém horizontu projeví u těch, kteří se dobrovolně rozhodnou dát své zdraví k dispozici vakcinačnímu projektu.

Je nesmírně obtížné ověřovat důvěryhodnost informací o očkování proti onemocnění COVID-19. Jedná se o vysoce odborné téma, kde není ani pro samotné lékaře často zřejmé, kdo je pro danou oblast vlastně kompetentní – virolog, vakcinolog, biochemik nebo třeba molekulární genetik. Kdo vznese pochybnost nad bezpečností rychle vyvinutých vakcín, je veřejně dehonestován jako konspirátor nebo naivní hlupák šířící dezinformace. Objem potenciálního zisku farmaceutického průmyslu z globální vakcinace je ale tak astronomický, že zvýšená opatrnost je na místě.

V červenci 2020 pozastavil Evropský parlament a Rada EU platnost GMO legislativy (geneticky modifikované organismy)1 týkající se vývoje a výroby léčiv proti onemocnění koronavirem. Extrémně se tak zkrátilo několikaleté prověřování dlouhodobých vedlejších účinků nových druhů vakcín a těm, kteří se chystají nechat očkovat v prvních vlnách, nezbývá než doufat v jejich bezpečnost.

V souvislosti s apely odborníků, celebrit a politiků na solidaritu a morální povinnost chránit zranitelné stojí za povšimnutí, že výrobci udávají téměř 95ti procentní účinnost vakcín proti COVID-19.2 Je skutečně třeba, aby se mimo indikovanou skupinu, která má po očkování de facto jistotu nenakažení, vystavovali ostatní lidé možným komplikacím nových vakcín? Nedochází k převrácení přirozeného mravního řádu, budeme-li chránit nejprve náhodné kolemjdoucí, pak své známé a teprve na posledním místě své nejbližší a sami sebe?

Technologie tradičních vakcín
V roce 1972 byla v Holandsku uměle potracena zdravá nenarozená holčička. Její ledviny použil počátkem roku 1973 kanadský vědec Frank Graham pro vytvoření buněčné linie HEK 293 („Human Embryonic Kidney cells“ – lidské embryonální ledvinové buňky) pojmenované podle 293. pokusu, kdy dokázal změnit buňky tak, aby se dělily nekonečně. Vytvořil tím zdroj buněk, na nichž se už téměř padesát let kultivují a testují vakcíny, včetně těch nejnovějších proti onemocnění COVID-19.3

Každé české dítě má být povinně očkováno proti zarděnkám.4 Vakcíny proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím, adenovirům či vzteklině jsou kultivovány na buněčné linii WI-38, která byla získána v 60. letech minulého století z plic holčičky potracené ve třetím měsíci těhotenství.5 Podobně vznikla z plicní tkáně buněčná linie MRC-56, která se také používá na výrobu vakcíny proti zarděnkám a dále proti planým neštovicím, dětské obrně či hepatitidě A. Buněčná linie PER.C6 získaná v roce 1985 ze sítnice 18ti týdenního nenarozeného dítěte7 se používá na klinické testování vakcín proti ebole, chřipce, malárii, tuberkulóze a HIV8.

Etické hodnocení použití fetálních buněčných linií
Problematice užití vakcín připravených na buněčných liniích vyrobených z buněk odebraných z potracených nenarozených dětí se věnovala Papežská akademie pro život už před patnácti lety v prohlášení „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ z 5. července 20059. Následně v roce 2008 Kongregace pro nauku víry v instrukci „Dignitas personae“10 zopakovala důvody, proč je možné ze závažných důvodů připustit použití vakcín: produkce existujících buněčných linií nevyžaduje potrácení dalších nenarozených dětí a zlý skutek je natolik časově i kauzálně vzdálený od příjemce vakcíny, že se nejedná o přímou spolupráci se zlem. Dokumenty však zdůrazňují, že nelze jen vakcínu pasivně přijmout, ale je nutné se aktivně zasazovat o vznik alternativních léčiv a distancovat se od zavrženíhodného způsobu výroby. Současná debata proto spíše vypadá jako odvádění pozornosti od problému většího - nedostatečného prověření nežádoucích vedlejších účinků nových generací vakcín kvůli extrémnímu zkrácení celého testovacího procesu.

Netušené možnosti vakcín druhé generace
Nové vakcíny druhé generace proti COVID-19 (proteinové, rekombinantní, vektorové) sice nemají mnoho společného s principem, na kterém fungují tradiční vakcíny používané po desetiletí, ale fetální buněčné linie pro kultivaci a testování stále využívají. Vektorové vakcíny proti COVID-19, které již objednala Česká republika11 (viz Přehled), nepoužívají oslabený přirozený vir, aby se na něm imunitní systém člověka vycvičil k boji proti viru, ale jedná se o laboratorní geneticky modifikovaný produkt, který genetičtí inženýři přenesli do neutrálního viru-vektoru.12 Ten se pak množí na lidských buněčných liniích.

Přehled kandidátních vakcín proti nemoci COVID-19 objednaných Vládou ČR11
SpolečnostNázev vakcínyTyp vakcínyBuněčná linie13
Pfizer / BioNTechBNT162b2
Comirnaty
genová, mRNA, obalená
lipidovými nanočásticemi
HEK 293*
Moderna / LonzamRNA-1273
Spikevax
genová, mRNA, obalená
lipidovými nanočásticemi
HEK 293*
AstraZeneca /
Oxfordská univerzita
AZD1222
Vaxzevria
rekombinantní, vektorová /
adenovirus ChAdOx1
HEK 293
MRC-5*
Janssen /
Johnson & Johnson
JNJ-78436735vektorová / adenovirus
Ad26.COV2.S
PER.C6
NovavaxNVX-CoV2373
Nuvaxovid
proteinová, rekombinantní,
adjuvovaná
HEK 293*
Sanofi / GSKproteinová, rekombinantní,
adjuvovaná
HEK 293*
CureVacCVnCoV
vývoj byl zastaven19
genová, mRNA, obalená
lipidovými nanočásticemi
HeLa**

(*) fetální buněčné linie jsou použity během laboratorního testování účinnosti, nejsou použity při vývoji a výrobě
(**) testováno na buněčné linii lidských epitelových buněk izolovaných v roce 1951 z karcinomu děložního hrdla14

Radost vědců nad funkčností nové technologie vakcinace je pochopitelná. Výhodou vektorových vakcín je levnější a rychlejší masová výroba geneticky modifikovaných vektorů (virů) a především možnost umístit do retroviru více bílkovin (proteinů, vzorků), proti kterým má tělo bojovat. Otázkou je riziko nezamýšlených důsledků při manipulaci s genetickou informací. Ověřit, jak efektivně vakcína zabrání dané nemoci, lze poměrně rychle. Zjistit vedlejší zdravotní rizika je problém nesrovnatelně větší, a proto běžně probíhá několikaleté testování, aby se bezpečnost vakcín skutečně prokázala.

mRNA vakcíny třetí generace
Nejmodernější vakcíny třetí generace, tzv. mRNA vakcíny, k výrobě fetální buněčné linie nepotřebují vůbec. Použily se ale při testování efektivity vakcíny (viz Přehled). Vakcíny mRNA představují zcela nové a mnohem levnější řešení základního problému vakcinace – jak dodat tělu dostatečný počet draze vyrobených vzorků (proteinů) virů, aby došlo k silné imunitní reakci. Vakcíny mRNA fungují na principu zavedení uměle vyrobené cizí genetické informace do buněk příjemce, aby je přinutily vyrábět povrchové struktury viru COVID-19 (antigeny). Přítomnost tělem vyrobených bílkovin viru COVID-19 spustí automatickou imunitní odpověď organismu.15

Normálně si imunitní systém člověka sám identifikuje povrchové struktury, podle kterých virus pozná a ničí. Tento komplexní proces mRNA vakcína obchází a ti, kdo vakcínu přijmou, mohou jen doufat, že bílkoviny, které vědci pro imunitní systém označí jako „zlé“, aby s nimi tělo bojovalo, nemají v těle jinou pozitivní funkci a nezpůsobí např. autoimunitní onemocnění.

Výhody humánních i veterinárních16 vakcín založených na mRNA jsou na straně výrobce v neuvěřitelné rychlosti a jednoduchosti vývoje a výroby. Například sekvence pro vakcínu firmy Moderna byla hotova za jeden víkend – 13. ledna 202017, jen dva dny poté, co čínský profesor Jung-Čen Čang zveřejnil genetickou sekvenci nového koronaviru. Od té doby se testuje a podobně rychle na tom byly a jsou i ostatní vakcíny proti COVID-19.18 Vakcína tedy byla na světě dříve, než byl poprvé v České republice nový koronavirus prokázán (1. března 2020).

Reference

Chci také podpořit nečekaně těhotné ženy, které chtějí dát šanci svému nenarozenému dítěti



Španělsko: A k tomu jim dopomáhej Věda
Dne 17. října 2009 se v Madridu sešel více než milionový zástup lidí. Protestovali proti návrhu zákona o umělých potratech, který se snažila prosadit socialistická vláda premiéra Zapatera. Ženy měly mít právo podstoupit umělý potrat do čtrnácti týdnů od početí, v případě ohrožení života nebo zdraví ženy či závažných vad na straně nenarozeného dítěte i později. Dívky starší šestnácti let mohly podle něj jít na potrat bez souhlasu rodičů. Přes milion lidí jinak přibližně padesátimilionového národa povstal, aby dal najevo svůj nesouhlas. Zákon prošel.

Jak to, že čarodějnice hoří?
Ve snímku Monty Python a zlatý grál je jedna typicky potrhlá montypythonovská scénka: dav „středověkých“ venkovských trhanů pronásleduje krásnou dívku, kterou sami za čarodějnici převlékli, aby ji mohli upálit. Lůza křičí: „Je to čarodějnice, upalte ji!“ Ona protestuje: „Nejsem čarodějnice.“ „Ale jsi tak oblečená,“ konstatuje přítomný rytíř v roli rozhodčího. „To oni mě tak oblékli. A ten nos není můj, je falešný.“ „Tak jak to je?“ ptá se rytíř. „Přidělali jsme jí ten nos. A dali klobouk,“ přiznává chátra a dodává: „Ale je to čarodějnice!“ „A jak tedy víte, že je to čarodějnice?“ „Proměnila mě v čolka,“ odpovídá lidsky vyhlížející muž. „V čolka?“ „No, už je to lepší.“ „A má bradavici!“ pronese další… A tak to pokračuje stále vyšinutěji dál.

Francie: Člověk člověku bohem
Asi si nešlo nevšimnout těch tváří naplněných štěstím a pohnutých dojetím, když Francie 4. března 2024 vložila do ústavy právo na potrat. Jejich fotografie přinesla snad všechna důležitá světová média. O pět dní později se na webu veřejnoprávního rozhlasu objevil článek, který jen stěží potlačoval radostně galský élan vital. Autor v něm citoval slova francouzského prezidenta Macrona, jež pronesl po schválení ústavního dodatku: „Boj prolnutý slzami, dramaty a zničenými osudy.“ Veřejnoprávní novinář to okomentoval: „Přesně těmito slovy francouzský prezident Emmanuel Macron stvrdil zápis práva na potrat do francouzské ústavy.“


načíst další


Pomáháme ženám a rodinám, které chtějí dát svému nenarozenému dítěti šanci, a ženám, které se trápí po ztrátě nenarozeného dítěte.
Lobbujeme za lepší podmínky pro rodiny čekající nečekaně dítě. Nevěnujeme se jiným společenským a politickým tématům.

© 2024  Hnutí Pro život ČR

Anonymně pište...
Linka pomoci 800 108 000 - online ×
Služby jsou poskytovány pouze ženám v České republice.

Pokud jste v zahraničí a potřebujete pomoc, napište emailem na adresu info@hnutiprozivot.cz. Děkujeme.