Statistický úřad zveřejnil nedávno předběžnou statistiku potratů za rok 2019. Oproti roku 2018 počet umělých potratů poklesl o 3% na 17 757. Žádný zázrak, ale alespoň něco.

Jedna pětina (3 479) jsou umělé potraty ze zdravotních důvodů, kam ale patří např. i věk matky nad 40 let. Zbylých 14 278 jsou potraty na žádost (včetně tzv. chemických). Stále nejčastěji potrácené jsou v pořadí třetí děti, na což pravidelně Hnutí Pro život ČR upozorňuje. V drtivé většině případů jde o potraty, ke kterým je žena donucena ekonomickými důvody, tlakem či nezájmem partnera. Včasnou pomocí rodinám by se řadě z nich mohlo předejít. Snad se to podaří dosáhnout.

Dalších 1 320 potratů bylo provedeno z důvodu mimoděložního těhotenství. Bohužel se nedaří dostatečně informovat ženy s podezřením na mimoděložní těhotenství o možnosti translokace počatého dítěte, ani o možnosti vigilance (vyčkávání pod lékařským dohledem, zda embryo samo neodumře a nevstřebá se přirozeně).

Porodnost v roce 2019 poklesla oproti roku 2018 o 1%, narodilo se 112 231 dětí. Plodnost ale neklesla, na 1 ženu připadá 1,72 dítěte. Populace neklesá pouze díky přistěhovalcům.

Nejsou to jediná zajímavá čísla. Ze statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyplývá, že prudce padá prodej hormonální antikoncepce. Ze srovnání prodeje hormonální antikoncepce za delší časový úsek od roku 2010 poklesl její prodej téměř o polovinu, a to o 1 328 583 balení. Balení bývá většinou na 3 měsíce, takže jednoduchým výpočtem dojdeme k odhadu, že hormonální antikoncepci bere o 332 tisíc žen méně. Přesto počet potratů nevzrostl.

V roce 2019 bylo do lékáren dodáno 1,9 milionu balení hormonální antikoncepce. V roce 2007 to bylo 3,49 milionu balení (za zhruba 1,16 miliardy korun). Jak píše ČTK, „v tomto roce antikoncepci užívalo 1,38 milionu žen, při přepočtu na ženy ve věku od 15 do 49 let, což se považuje za plodný věk, to bylo 547 žen z tisícovky. Většina žen dávala přednost klasické antikoncepci (1,22 milionu žen) před nitroděložními tělísky či jinými nitroděložními prostředky (165 532 žen).“ Uživatelky se většinou obávají zdravotních dopadů způsobených hormony.

I když to farmaceutické koncerny vidí jinak, je pokles prodeje hormonální antikoncepce dobrou zprávou už i jen kvůli jejímu možnému potratovému účinku (tzv. inhibice nidace). Dobrou zprávu samozřejmě vyvažuje zpráva špatná. O padesát tisíc balení vzrostl prodej postkoitálních tablet. Tedy tablet, které do 72 hodin po styku buď vyblokují ovulaci nebo zahubí počaté dítě. Lehce narůstá i počet uživatelek nitroděložních tělísek, které trvalým zánětem v děloze znemožňují uhnízdění počatého dítěte.

Lobby farmaceutických firem se přisuzuje často až ďábelská moc. Farmaceutický průmysl má bezesporu zájem na prodeji hormonální antikoncepce. Vždyť je to jeden z nejjistějších produktů – ženy ho jí každý den často od patnácti let do třiceti, třiceti pěti. A farmaceutické firmy dělaly vše pro to, aby „hormonálku“ udělaly lákavou a „sexy“. O tom se mohl přesvědčit každý, kdo kdy otevřel třeba dívčí časopisy, často závislé na inzerci od těchto společností. Pokud tedy od roku 2007 přes veškerou reklamní kampaň klesl prodej jednoho z nejjistějších produktů o polovinu, znamená to, že ani peníze nejsou všemocné. I když lidé běžně nerozumí, proč antikoncepce ničí vztahy a proč ji katolická církev odmítá, obavy ze zdravotních následků a snaha o zdravý životní styl vedou k tomu, že „největší vynález 20. století“ už pro ženy přestává být „in“. Možná jednou společnost „objeví“ i metody rozpoznávání plodnost (PPR), které umožňují důstojný způsob prožívání sexuality a zároveň vědomé řízení plodnosti.