Až dosud platilo, že neplodné páry odesílali gynekologové místo léčby příčin neplodnosti prakticky automaticky na umělé oplodnění. Je to neetické, drahé a zdravotně devastující. Existují ale i jiné možnosti a Hnutí Pro život ČR je navrhuje ministerstvu zdravotnictví. Lze však očekávat prudký odpor ze strany center asistované reprodukce, pro které je každý nešťastný pár zlatým dolem.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění v oblasti asistované reprodukce. A Hnutí Pro život ČR je u toho. Páry, které nemohou otěhotnět, jsou místo léčení příčin neplodnosti automaticky posílány na kliniky asistované reprodukce, kde dochází k neetickým formám mimotělního oplodnění. To nepřežije zhruba 90 % uměle oplodněných embryí, které skončí ve výlevce. Obavy vyvolává i skutečnost, že tzv „darování“ spermií se účastní opakovaně malé množství mužů, díky čemuž mohou mít děti počaté „ve zkumavce“ často až desítky nevlastních sourozenců a hrozí incest. V neposlední řadě jde o proces, který je velmi drahý a představuje pro organismus ženy extrémní zátěž především kvůli stimulacím ovulace.

Muže neléčíme, i když bychom mohli
Existují ale jiná řešení – levnější, účinnější a eticky bezproblémová, přitom však prakticky nevyužívaná. Hnutí Pro život ČR to píše Ministerstvu zdravotnictví, kterému navrhuje v současném zákoně o veřejném pojištění několik změn.

Upozorňuje, že zvláště příčiny mužské neplodnosti nejsou v současnosti prakticky vůbec léčeny. A to v rozporu s doporučenými postupy České urologické společnosti i evropskými doporučeními a evropskou praxí. Prakticky denně přitom čteme i v běžném tisku o tom, že kvalita spermií se průběžně zhoršuje a to především následkem špatného životního stylu. Pokud – jak uvádí centrum asistované reprodukce Helios – „je špatná kvalita spermií příčinou neplodnosti až u 90 % párů“, je s podivem, že se tomu lékaři nevěnují. Nejčastější příčinou mužské neplodnosti je varikokéla (žilní problém v jednom varleti), která se dá léčit. Úspěšnost je po dvouleté terapii 60 – 75 %.

Absence léčebných postupů u gynekologů
Snad ještě horší je, že v případě léčby příčin ženské neplodnosti nebyly doporučené léčebné postupy pro gynekology dokonce vůbec vydány! Neexistují tak minimální standardy péče zahrnující vyšetření a léčbu u terénních gynekologů. Stává se tak loterií, na kterého gynekologa žena narazí. Paradoxně jsou bez definovaných standardů biti od pojišťoven ti gynekologové, kteří by se rádi léčbě příčin neplodnosti věnovali, protože logicky vykazují neobvykle vysoký počet zdravotních výkonů při léčbě pacientek. Proto jsou páry místo léčení automaticky posílány do reprodukčních klinik.

Léčba příčin neplodnosti
Hnutí Pro život ČR proto navrhuje, aby se neplodné páry před zahájením procesu mimotělního oplodnění pokusily příčiny neplodnosti vyléčit. Uvidí se, co na to lobby reprodukčních klinik a jak se k tomu postaví jeden z předních hráčů na tomto poli – premiér Andrej Babiš, jehož společnost FutureLife vlastní celou řadu reprodukčních klinik v České republice a na Slovensku.

Na legislativním návrhu se podílela i gynekoložka Xenie Preiningerová:
Co je na současném systému špatné?
Gynekology možnosti léčby příčin neplodnosti v podstatě nezajímají. Často ani neví, jak neplodnost léčit. Chodí za mnou pacientky od jiných gynekologů. Když se jich zeptám, zda jim gynekolog alespoň změřil bazální teplotu, vůbec neví, o čem mluvím.

Co by tedy gynekolog měl udělat, než pošle ženu do centra asistované reprodukce?
Rozepisujeme to podrobně v důvodové zprávě k navržené novele zákona. Kromě už zmíněné analýzy délky a průběhu cyklů podle bazálních teplot by měl sledovat hormonální hladiny a v případě patologií nasadit léčbu. Měl by přeléčovat záněty, mohl by provést postkoitální test a při patologiích odesílá na urologii. Měl by nechat ověřit situaci v malé pánvi (průchodnost vejcovodů, endometrióza, stavy po zánětech, tvar dělohy, hysteroskopie), odeslat pár ke genetickému vyšetření a na imunologii, nabídnout fyzioterapii či lázně a samozřejmě při vyšetřování páru spolupracovat s andrologem.

Jaká je úspěšnost takové léčby?
Pracoviště, kde se věnují nadstandardně léčbě příčin neplodnosti u žen, vykazují úspěšnost 70–80 %. A to za výrazně nižší cenu než je asistovaná reprodukce. Průměrná úspěšnost narození dítěte z jednoho cyklu umělého oplodnění činila 11 %.

Tak proč se to neděje častěji?
Zaprvé to často gynekolog neví a zadruhé je mnohem pohodlnější poslat ženu hned na kliniku asistované reprodukce. Navíc zatímco já za hodinu vyšetřím jednu pacientku, oni zvládnou tímto způsobem čtyři, pět...

Může v tom být finanční zájem?
To nemohu tvrdit, ale sama si pamatuju, jak nám na jednom školení před několika lety nabízeli z centra asistované reprodukce bonus 1 000 korun za pacienta.

Je na léčbě neplodnosti něco specifického?
Jako u řady jiných zdravotních problémů, i v případě neplodnosti nelze nabídnout vždy a všude jednoznačné vysvětlení. Někdy nemohou otěhotnět páry, kde je podle vyšetření vše v pořádku. Jindy naopak otěhotní tam, kde by to lékař nečekal. Možná je v tom záměr. Páry, které nemohou otěhotnět, pak často volí třeba adopci.