EN
 


Smutné prvenství - Sovětský svaz a potraty

14/12/2018, postoj.sk statistikahistorie

Bolševická touha zbořit starý svět s jeho tradicemi a hodnotami se projevila okamžitě po vítězství říjnové revoluce. Jen pár týdnů od dobytí Zimního paláce zlegalizovali bolševici rozvody a zavedli povinné civilní sňatky.

V duchu Marxova Komunistického manifestu psal mladý komunistický právník Alexandr Goichbarg kodex rodinného práva, jehož cílem bylo připravit půdu pro to, aby se manželství a rodina staly překonanými hodnotami. Kodex například zrušil společné jmění manželů. Sami bolševičtí předáci ale nebyli jednotní. Sám Lenin v roce 1915 vytýkal své přítelkyni, bolševické političce Inesse Armandové její snahu napsat manifest, kde požadovala volnou lásku. To považoval Lenin naopak za praktiky zkažené buržoazie. Revoluce ale už měla svou vlastní dynamiku.

Revoluční nadšení a Stalinovo zchlazení
V roce 1920 došlo k přelomovému Nařízení o ochraně ženského zdraví, které sice zlegalizovalo potrat, ale pořád ještě jen jako jakési „menší zlo“. Uvádí se v něm, že tresty za potraty nepřináší uspokojivé výsledky, nýbrž vedou k nelegálním potratům v nevhodných podmínkách, kde hrozí infekce a smrt. Lidový komisariát pro zdraví proto dovolil vykonávat potraty, ale jen v nemocnicích a kvalifikovaným personálem. Potrat byl označen jako „vážné zlo“ pro společnost, které ale díky osvětě mezi pracujícími ženami brzy zmizí. Jak vidno, nejen v tomto se soudruzi zmýlili.

 

Model dítěte ve 12. týdnu

Objednejte si něco hezkého
Podpoříte tak projekty na obnovu společenského respektu k nenarozeným dětem. Pomáhejte s námi.

Revoluční změny ale následovaly. V roce 1922 došlo k dekriminalizaci prostituce a homosexuality. Soudy dokonce v některých případech uznávaly „manželství“ stejnopohlavních párů a od roku 1926 bylo možné si v dokladech změnit pohlaví.

Rusové si na novou volnost rychle zvykli a v roce 1925 už na 100 manželství připadalo 15 rozvodů – v té době naprosto ohromující číslo. Vzhledem k zemědělskému charakteru země to znamenalo koncentraci rozvodů ve městech, v Moskvě to byl jeden rozvod na dvě manželství. V podmínkách poválečného rozvratu, chudoby a vysoké nezaměstnanosti žen ale rozvod přinášel ženám značné utrpení. A navíc klesala porodnost.

V roce 1936 se Stalin rozhodl zařadit zpátečku. A to takřka o 180 stupňů. V květnu 1936 se tak sovětští občané mohli dočíst o návrhu nového rodinného zákoníku, který radikálně omezoval potraty, zvýšil státní podporu po porodu, zaváděl podporu vícečetným rodinám, budování jeslí a školek a o něco ztížil rozvody. Po schválení zákona v červnu 1936 mohl být potrat vykonaný jen v případě ohrožení života ženy nebo vážné dědičné choroby. Nelegální potrat se stal trestným. Počet potratů poklesl na méně než třetinu – z 1,9 milionu v roce 1935 na 570 000 v roce 1937. Pak ale začal znovu růst – na 755 000 v roce 1939.

Zhrzený Stalinův konkurent Lev Nikolajevič Trockij to považoval za zradu revoluce: „Revoluční síla dala ženě právo na potrat. To je v podmínkách nouze a rodinných problémů jedno z jejích nejdůležitějších občanských, politických a kulturních práv.“ Trockij nicméně skončil svůj život v emigraci s hlavou rozseknutou horolezeckým cepínem od Stalinova agenta.

Byl to až nový sovětský vládce Nikita Chruščov, kdo opět změnil potratovou praxi v sovětské říši. Ve snaze omezit zjevně široce rozšířené nelegální potraty byla nejprve v roce 1954 zrušena trestní odpovědnost ženy za potrat a následně o rok později i veškerá další omezení. Potrat mohl být v nemocnici proveden legálně. Vyvážit to měla masivní kampaň proti potratům, doprovázená zvyšováním státní podpory matkám. Z té doby pochází i asi jediný sovětský film o škodlivosti potratu. Tisíce besed a přednášek se ale zjevně míjely účinkem a Sovětský svaz patřil na přelomu 60. a 70. let se šesti až sedmi miliony potratů k zemím s největší potratovostí na světě.

Sovětská inspirace
Bohužel, sovětského příkladu v potratové praxi následovaly i ostatní země komunistického bloku. První uvolnění zákazu potratů přišlo v Československu už v roce 1950 a k jejich plné legalizaci o sedm let později (spolu s Rumunskem). Bulharsko, Maďarsko a Polsko nás ještě o rok předběhly. Možná stojí za to si připomenout slova komunistické poslankyně Šťastné při projednávání legalizace potratů v Národním shromáždění v roce 1957: „Důsledné plnění úkolů, které vyplynou z nového znění zákona o umělém přerušení těhotenství, povede nejen k dokonalejší ochraně zdraví žen, ale bude mít i příznivý vliv na populační vývoj v našem státě a na výchovu občanů.“ Reálným výsledkem je několik milionů potracených dětí.

Mgr. Patrik Daniška
Spracované podle postoj.sk




Kam dál?


Dotazníkové šetření na gynekologiích u žen podstupujících potrat

Co vede ženy k potratu? Rozhodly se samy, nebo pod nátlakem? Co na to jejich okolí? Věnovali se jim lékaři? Stály dalšímu dítěti v překážce finanční důvody nebo kariéra? S kým svoji situaci probírají? Ke komu se obracejí o radu? Byl to pro ně snadný krok nebo ne? Uvažovaly i o jiném řešení? Je to jejich první potrat nebo už za sebou nějaký mají?



Polná: Setkání pro život
U příležitosti 20. výročí úmrtí MUDr. Zdeňka Hejla, zakladatele Hnutí Pro život ČR, se v sobotu 11. května 2019 uskuteční v Polné "Setkání pro život".

V roce 2018 potraty opět klesly. Více dětí se nerodí, chybí nám třetí děti
Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesl v roce 2018 počet umělých potratů na 18 175. Je to o 1240 méně než v roce 2017. Umělé potraty podstupují nejčastěji ženy se dvěma dětmi. V roce 2018 se narodilo 114 036 dětí.

Třetí dítě? Cikáni? Ne, především vzdělaní
„Hodně dětí mají prý jen pitomci!“ Tak se jmenuje článek, který napsal nedávno do časopisu Reflex ekonom Vladimír Pikora. Jistě to nemyslel vážně – se svou manželkou, také ekonomkou Markétou Šichtařovou, mají totiž pět dětí. Narážel ale na známou, a bohužel stále rozšířenou představu, že hodně dětí mají jen „cikáni a katolíci“.


načíst další


© 2019  Hnutí Pro život ČR