Pouť Modliteb za nejmenší s biskupem Vlastimilem Kročilem 28. prosince 2023 v Praze

30/11/2023, HPŽ ČR

V Praze se na svátek Svatých Mláďátek ve čtvrtek 28. prosince 2023 uskuteční Smírná pouť za nenarozené děti, jejich rodiče a lékaře. Začíná v 11 hodin v kostele u Pražského Jezulátka mší svatou, kterou bude sloužit biskup Vlastimil Kročil.

Osmý ročník Smírné poutě za nenarozené děti, jejich rodiče a lékaře se koná na Svátek svatých Mláďátek, ve čtvrtek 28. prosince 2023 v Praze. Pouť začne v 11 hodin mší svatou v kostele u Pražského Jezulátka v Karmelitské ulici. Requiem za nenarozené děti celebruje českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Přítomen bude také olomoucký světící biskup Antonín Basler.

Oběd pro nahlášené poutníky bude připraven u sester boromejek pod Petřínem. Odpoledne následují modlitební zastavení na Strahově u hrobu svatého Norberta a v Loretánské kapli na Loretánském náměstí.

Vytrvalci se mohou na závěr připojit k pravidelné Modlitbě za národ ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály.

Prosíme co nejdříve o nahlášení počtu účastníků na info@hnutiprozivot.cz nebo na 603 976 231.

Pouť je pořádaná v rámci Modliteb za nejmenší. Jedná se o společenství věřících, kteří se denně modlí za obnovu kultury života v naší zemi, za obnovení respektu k životu každého dítěte od okamžiku jeho početí. Více informací na modlitbyzanejmensi.cz.

Chci také podpořit nečekaně těhotné ženy, které chtějí dát šanci svému nenarozenému dítěti

Je třeba zabít Lejeuna a jeho malé příšerky

Profesor Jérôme Lejeune (1926–1994) byl francouzský lékař, jeden ze zakladatelů moderní genetiky a přední odborník na mentální poruchy dětí. V roce 1958 se podílel na odhalení příčiny Downova syndromu a i jeho zásluhou se rozvinula prenatální diagnostika. Zatímco řada jiných vědců a lékařů v tom rozpoznali možnost, jak společnost „zbavit“ přítěže v podobě postižených dětí, Lejeune setrvale bádal nad možnostmi léčby, která má dnes své pokračování v oboru epigenetiky. Svůj život zasvětil doprovázení a terapii lidí s Downovým syndromem a jejich rodin.

Jak to, že čarodějnice hoří?

Ve snímku Monty Python a zlatý grál je jedna typicky potrhlá montypythonovská scénka: dav „středověkých“ venkovských trhanů pronásleduje krásnou dívku, kterou sami za čarodějnici převlékli, aby ji mohli upálit. Lůza křičí: „Je to čarodějnice, upalte ji!“ Ona protestuje: „Nejsem čarodějnice.“ „Ale jsi tak oblečená,“ konstatuje přítomný rytíř v roli rozhodčího. „To oni mě tak oblékli. A ten nos není můj, je falešný.“ „Tak jak to je?“ ptá se rytíř. „Přidělali jsme jí ten nos. A dali klobouk,“ přiznává chátra a dodává: „Ale je to čarodějnice!“ „A jak tedy víte, že je to čarodějnice?“ „Proměnila mě v čolka,“ odpovídá lidsky vyhlížející muž. „V čolka?“ „No, už je to lepší.“ „A má bradavici!“ pronese další… A tak to pokračuje stále vyšinutěji dál.

Francie: Člověk člověku bohem

Asi si nešlo nevšimnout těch tváří naplněných štěstím a pohnutých dojetím, když Francie 4. března 2024 vložila do ústavy právo na potrat. Jejich fotografie přinesla snad všechna důležitá světová média. O pět dní později se na webu veřejnoprávního rozhlasu objevil článek, který jen stěží potlačoval radostně galský élan vital. Autor v něm citoval slova francouzského prezidenta Macrona, jež pronesl po schválení ústavního dodatku: „Boj prolnutý slzami, dramaty a zničenými osudy.“ Veřejnoprávní novinář to okomentoval: „Přesně těmito slovy francouzský prezident Emmanuel Macron stvrdil zápis práva na potrat do francouzské ústavy.“

načíst další