Podle posledních statistik počty potratů opět klesly. Nemáme spasitelský komplex a víme, že my sami nezachraňujeme svět. Ale chceme přispět svou troškou. Zákaz potratů je příliš málo. Chceme napomoci vytvořit kulturní prostředí, které si cení každé ženy i počatého dítěte. Vždyť na obou záleží.

"Vy chcete zakázat potraty?" zeptal se mne mladý muž během Celostátního setkání mládeže v Olomouci. Přišel za námi do informačního stánku. Chvíli pršelo, chvíli bylo hezky. Stovky lidí si vzaly různé materiály - letáky, modely dítěte ve 12. týdnu těhotenství nebo trička a zejména pak elegantní poznámkové bloky připravené především pro vysokoškolskou mládež. Lidé byli milí, s řadou z nich jsme se znali osobně nebo přes internet, mnohé jsme viděli prvně v životě – stejně jako toho mladého muže.

"Vy chcete zakázat potraty?" "Nechceme jenom zakázat potraty. Chceme hlavně změnit kulturu v naší zemi, aby zabití nenarozených dětí bylo vnímáno stejně nepřijatelně jako zabíjení židů nebo svrhávání vozíčkářů ze skály." Mladý muž se zamyslel a pak prohlásil: "Takže vám jde o zákazy." Odpověděl jsem mu: "Ne. Zákaz je jen deset procent toho, co chceme. Chceme, aby se každé počaté dítě mohlo narodit, aby otec dítěte byl své ženě oporou, aby si ženy vážily svého těla. I když je velmi důležité, zda zákon život nenarozeného dítěte chrání nebo jím pohrdá, bez změny kultury je každý zákon cárem papíru." Usmál se a odešel.

V Polsku se potraty přestaly provádět v roce 1993. Společnost je odmítala. Lékaři je odmítali. Zákon chránící ženy i jejich nenarozené děti jen stvrdil tehdejší stav.

I v naší zemi pociťujeme změny. Stále více lidí si uvědomuje, že budoucnost budeme mít jen se živými dětmi a zdravými rodinami. Podle posledních statistik počty potratů opět klesly. Nemáme spasitelský komplex a víme, že my sami nezachraňujeme svět. Ale chceme přispět svou troškou. Zákaz potratů je příliš málo. Chceme napomoci vytvořit kulturní prostředí, které si cení každé ženy i počatého dítěte. Vždyť na obou záleží.

Mgr. Radim Ucháč