Hnutí pro život každoročně pořádá Pochod pro život s cílem zlepšit povědomí o existenci pomoci ženám a jejich rodinám při nečekaném početí dítěte. Upozorňuje také na systémový problém nucení žen k podstoupení umělého ukončení těhotenství proti své vůli. Podle průzkumu společnosti IPSOS z roku 2021 nedokázalo čelit přímému nátlaku k ukončení těhotenství 9 % žen, což představuje 1 400 žen ročně. Dominantní účast rodin s dětmi není samoúčelná, ale rodiče chtějí dát naději, že nečekané těhotenství lze zvládnout.
Zachování shromažďovacího práva
Pochod pro život se opakovaně stává terčem protestů a zastrašování, zejména ze strany anarchistických, progresivních a feministických skupin, které považují pomoc těhotným ženám a rodinám čekajícím nečekaně dítě za rafinovaný útok na reprodukční práva, rovnost a diverzitu.
Žaloba na jednání Policie ČR má za cíl se domoci ústavou garantovaného práva na shromažďování a tím i zachování svobody vyjadřování na veřejnosti, a to i pro osoby zranitelné, kterými jsou rodiny s dětmi, senioři, těhotné ženy atp. Požaduje, aby soud určil, že nezajištění bezpečnosti na trase oznámeného Pochodu pro život, nezajištění řádného průběhu shromáždění, blokování pochodu a omezení osobních svobod a nepoužití donucovacích prostředků vůči osobám jednajícím v rozporu se zákonem bylo nezákonné. Přestože jednotliví řadoví policisté byli ochotni zabránit protiprávnímu jednání, nebylo jim to umožněno.
Odmítání žádostí o prošetření ze strany Policie ČR a MV ČR
Několik set účastníků se obrátilo s konkrétními stížnostmi na prezídium Policie ČR. Odpovědí byla vždy univerzální odpověď: „Vaše upozornění bylo vyhodnoceno jako neopodstatněné." Identickou odpověď s nepravdivými informacemi byla zaslána nejen pořadateli, ale i interpelujícím poslancům a dokonce i senátorům Ústavně-právního výboru ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Pořadateli tak nezbylo, než se s ohledem na zachování shromažďovacího práva obrátit na soud.
Demokratický právní stát zaručuje každému právo pokojně se shromažďovat, demonstrovat, manifestovat a veřejně projevovat své názory společně s ostatními. Toto právo nelze odejmout ani nesouhlasem ze strany nositelů moci, ani nesouhlasem od zastánců konkurenčních názorů.
Policie povzbudila protiprávní jednání
Policie ČR měla poznatky o trestněprávním jednání se znaky trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, včetně přípravy i bezprostředního shromáždění narušitelů na Jungmannově náměstí před Pochodem pro život. Policie však neprovedla kroky vůči organizátorům blokací. Naopak toto organizované protiprávní jednání povzbudila změnou trasy, a to výhradně z obavy, aby nemusela vůči narušitelům použít donucovací prostředky. Svolavatel shromáždění na naléhání policejního orgánu nakonec vyslovil souhlas se změnou trasy i se změnou cíle pochodu na Staroměstském náměstí.
Samotný pochod byl prakticky od počátku narušován nepřístojným chováním (pouštěním sirén, vuvuzel...), a to za aktivní asistence policie, která místo zabránění protiprávnímu jednání nasměrovala narušitele, aby cílené terorizování akustickými prostředky prováděli z chodníků. Jednání narušitelů vykazovalo známky předchozí profesionální přípravy a zjevné průběžné koordinace.
Zatímco vůči narušitelům byla policie spíše pasivní, ve vztahu k pokojným účastníkům Pochodu pro život zasáhla aktivně. Zamezila účastníkům pochodu projít kolem skupiny narušitelů (např. po chodnících) a v Kaprově ulici před budovou Filozofické fakulty UK je dokonce uzavřela a postupně ze všech stran obklíčila. Uzavření pokojného pochodu před budovou Filozofické fakulty UK ze strany policejních jednotek bylo téměř neprodyšné. Tak policejní oddíly zablokovaly pokojné shromáždění rodin s dětmi, seniory, studenty, občany z celé země a umožnily jejich dvouhodinové terorizování ze strany krajně levicových skupin.
Policie jen stála. Celé to byla past
„Kolem půl páté vběhl do průvodu muž, sebral mikrofon a při útěku srazil našeho tříletého syna. Kopl ho do hlavy. Ženy kolem mi ho podaly přes zábradlí zpět. Policie se ani nepokusila útočníka chytit. S plačícím synem jsem se šla zeptat, co máme dělat – bylo mi řečeno, ať si zavoláme záchranku. Nechci, aby si někdo myslel, že jsme tohle dětem připravili dobrovolně. Byli jsme v pasti.“ (Marie Kejdová)
„Když jsem opouštěl průvod, musel jsem projít uličkou hanby, kterou vytvořili odpůrci. Křičeli na mě: ‚Kolik máš nemanželských dětí?‘, ukazovali prostředníčky, troubení, pískání. Jen jsem se modlil, aby mě nenapadli. Cítil jsem se jako v ohrožení života. Odpůrci šli po dětech, křičeli, že jsme odpad společnosti. Policie nikde.“ (duchovní Mgr. Martin Klusáček)
„Byli jsme v Kaprově ulici zablokováni ze všech stran. Děti byly v šoku, brečely. Nebylo kam odejít. Policie jen stála. Nakonec jsme museli odjet metrem, i když bylo téměř nemožné se s kočárkem dostat dolů. Celé to byla past. Přišli jsme s vírou v pokojnou akci. Odešli jsme vyděšení.“ (Kateřina Vlnová)
„Měli jsme dvě malé děti. Když jsme byli obklíčeni, stáli jsme dvě hodiny na slunci bez možnosti odejít. Křičeli na nás odporné nadávky. Policie nás místo ochrany natlačila do pasti. Když jsme žádali o pomoc, krčili rameny. Pocit? Že stát zradil slušné občany. Prohrála demokracie.“ (Stanislav Šec)
Soudní zajištění důkazů k jednání PČR
Právní zástupci Hnutí pro život se v rámci žaloby obrátili na soud se žádostí, aby zakázal hlavnímu městu Praze a Policii ČR smazat záznamy z bezpečnostních kamer Městského kamerového systému hlavního města Prahy ze dne 26. dubna 2025, záznamy zasahujících složek i vnitřní komunikace PČR. Soud formálně nevyhověl žádosti o předběžném opatření, ale zjištění důkazů si naopak v potřebném rozsahu od příslušných subjektů sám aktivně vyžádal.
Linka pomoci v těhotenství a projekt „Nesoudíme. Pomáháme“
Prostřednictvím Linky pomoci pomáhá Hnutí pro život každý rok stovkám žen a jejich rodinám, a to především v oblasti vztahové, sociální, právní i ekonomické. Zároveň nabízí i pomoc ženám, které se trápí po ztrátě nenarozeného dítěte. Ženy a jejich rodiny zaskočené nečekaným těhotenstvím, které by rády daly svému nenarozenému dítěti šanci, potřebují praktickou pomoc v situacích, kde pomoc rodiny není dostatečná nebo se na ně nevztahuje sociální pomoc státu. Projekt „Nesoudíme. Pomáháme“ je zaměřen na zlepšení informovanosti mezi odbornou veřejností o nabídce pomoci těm ženám, které jsou nuceny k umělému potratu. Typicky jde o situace, kdy partner ženu vyhazuje z bytu, pokud se rozhodne si dítě nechat, nebo kdy rodiče nutí dceru k podstoupení potratu kvůli studiu. Zároveň zprostředkovává komplexní pomoc (materiální, finanční) těmto ženám a jejich rodinám v době očekávání narození dítěte.
Od roku 2006 Hnutí pro život pomohlo více než 7 tisícům žen a jejich rodin. Ekonomické obavy řešilo 79 % těhotných klientek.
Spravedlivé daně, aby s narozením dítěte neklesala životní úroveň rodiny
Poskytovaná individuální pomoc neřeší systémová selhání vedoucí k prudkému poklesu životní úrovně rodiny s každým narozeným dítětem a vytváří tlak k ukončení těhotenství. Hnutí pro život proto lobbuje za lepší podmínky pro rodiny čekající dítě. V souvislosti s nadcházejícími volbami navrhuje zvýšení daňové slevy za každé nezaopatřené dítě alespoň na 30 % minimální mzdy, tedy 6 240 Kč měsíčně. Čistý příspěvek rodiny do veřejných rozpočtů představuje částku 5 mil. Kč na jedno vychované dítě a k tomu náklady 2 mil. Kč. S každým narozeným dítětem se životní úroveň rodin propadá. Proto Hnutí pro život zároveň spustilo na svých webových stránkách výzvu zákonodárcům "aby s narozením dítěte neklesala životní úroveň rodiny".
Během posledních let přispělo Hnutí pro život svými připomínkami a návrhy k:
Hnutí pro život je financováno výhradně díky podpoře dárců z České republiky. Není příjemcem žádných státních ani jiných dotací či grantů a nemá žádné příjmy ze zahraničních zdrojů.
Příloha:
3049-2025-pochod-pro-zivot-zaloba-na-policii-cr.pdf [433 kb]
3049-2025-pochod-pro-zivot-odpoved-mvcr.pdf [305 kb]
