EN
 


Většina žen podstupuje potrat, aby uspokojilo své okolí

30/07/2018, JAPS statistikapo potratulegislativa

Americký výzkumný tým pod vedením Priscilly Colemanové, profesorky lidského vývoje a rodinných studií na Státní univerzitě Bowling Green v Ohiu, v nedávné studii potvrdil dominantní převahu neblahých emočních následků umělých potratů u žen.

Kvalitativní studie vychází z internetového průzkumu 987 žen, které podstoupily jeden či více umělých potratů. Věkové zastoupení respondentek bylo 5 % ve věku 20 až 29 let, 15 % mezi 30 a 39 lety, 28 % mezi 40 a 49 lety, 37 % mezi 50 a 59 lety a 15 % nad 60 let. Ženy byly převážně z majoritního etnika, v domácnostech se středními nebo vyššími příjmy, vdané a poměrně dobře vzdělané (41 % dokončila vysokou školu, jen 2 % měla pouze základní vzdělání). Většina žen (70 %) podstoupila první umělý potrat do 21 let – pro většinu (69,8 %) to byl také jediný potrat; 19,7 % podstoupilo dva potraty, tři potraty zažilo 7,6 % respondentek, čtyři až devět potratů pak absolvovalo 2,9 % žen.

Psychické následky potratu
V průzkumu reagovaly ženy mj. na dvě hlavní otázky: Jaká jsou největší pozitiva vyplývající z Vašeho rozhodnutí pro potrat, jsou-li nějaká? Jaká jsou největší negativa vyplývající z Vašeho rozhodnutí pro potrat, jsou-li nějaká?

 

Projekt podporuje:
MUDr. Helena Máslová, psychoterapeutka a gynekoložka

Nesoudíme. Pomáháme
Projekt vychází ze zkušeností práce Linky pomoci, kde se ženy svěřují, že kdyby cítily podporu, na potrat by nešly. Pomozte nám to změnit.

Odpovědi byly rozsáhlé, komplexní a neodpovídaly dominantnímu diskurzu o tzv. ženském zmocnění ("empowerment"), možnosti vzít život do vlastních rukou, osvobození od mužského jha atp. Naopak se ukázalo, že mnoho žen (téměř 32 %) nezmínilo ani jedno pozitivum potratu. U řady dalších se pozitiva týkala duchovního růstu, hledání odpuštění, či zapojení se do hnutí pro život – proměny, které přišly mnohdy až po mnoha letech bolestivého duševního strádání.

Nátlak a hluboký pocit ztráty
O negativních následcích potratu psaly ženy otevřeně – hluboký pocit ztráty, obavy o přežití, snížená kvalita života. Potrat znamenal pro mnohé z nich ničivý obrat v jejich sebepojetí, osobnosti a zapojení do společnosti. Častými zápornými pocity byly lítost, pocit hanby či viny, deprese, úzkosti, negativní sebehodnocení a sebedestruktivní tendence.

Velká část žen napsala, že se cítila tlačena k potratu svým okolím, jako by v této otázce neměla svobodnou volbu – 58,3 % žen šlo na potrat, aby uspokojilo někoho ve svém okolí, 73,8 % žen vnímalo, že nebyly ve svém rozhodnutí zcela osvobozeny od nátlaku jít na potrat, 28,4 % respondentek podstoupilo potrat ze strachu o ztrátu partnera. Přitom polovina (49,2 %) dle svých slov vnímala, že plod v jejich lůně byl lidskou bytostí, dvě třetiny žen (66 %) uvedly, že ve svém srdci věděly, že dělají chybu.

Odpovídá zkušenostem z ČR
Zjištění amerického výzkumu potvrzuje mnohaleté zkušenosti Hnutí Pro život ČR z Linky pomoci, že jen málo žen volí potrat skutečně "svobodně" a mnohdy jednají pod skrytým či otevřeným nátlakem ze strany svých partnerů, rodičů, dalších lidí a nejrůznějších okolností.

V roce 2017 poskytla poradna Linka pomoci bezplatně služby 367 klientkám. Prokazatelně pod tlakem bylo 47 % těhotných žen. Více než 22 % žen vyhledalo pomoc po potratu, k němuž byly donuceny partnerem, zastrašováním v rodině či obavami z budoucnosti. Téměř 10 % případů představovalo otevřené násilí.

Český zákon před tímto bezprávím nijak ženy nechrání. Důsledkem je smrt dítěte a pochroumaná psychika ženy.






Kam dál?


Třetí dítě? Cikáni? Ne, především vzdělaní

„Hodně dětí mají prý jen pitomci!“ Tak se jmenuje článek, který napsal nedávno do časopisu Reflex ekonom Vladimír Pikora. Jistě to nemyslel vážně – se svou manželkou, také ekonomkou Markétou Šichtařovou, mají totiž pět dětí. Narážel ale na známou, a bohužel stále rozšířenou představu, že hodně dětí mají jen „cikáni a katolíci“.



Parlamentní výbor pro sociální politiku žádá podporu rodin se třemi a více dětmi
Parlamentní výbor pro sociální politiku ve svém květnovém usnesení znovu navrhuje využití evropských fondů také na podporu demografie a podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. Zakomponování těchto požadavků do Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 má přednést ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na nejbližším zasedání vlády.

Z veselé holky jen hromádka neštěstí
Chtěla jsem se s vámi podělit o mou zkušenost a zároveň tím upozornit další ženy, aby vše důkladně zvážily, než půjdou na potrat. Zároveň si myslím, že v České republice lékaři neupozorňují na případné reakce, deprese a psychické problémy, které pak přetrvávají řadu let. Lékařská péče je u nás na vysoké úrovni, ale psychikou se bohužel nikdo moc nezabývá.

Žádáme, aby stát využil evropské fondy na podporu rodin se třemi a více dětmi
Letošním Národním pochodem pro život a rodinu chce Hnutí Pro život ČR podpořit snahu poslanců Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby alespoň zlomek z půl biliónu korun z evropských fondů na období 2021 až 2027 byl využit na podporu rodin se třemi a více dětmi. Pět tisíc českých žen se dvěma dětmi žijící ve funkčních vztazích jsou nejpočetnější skupinou, která podstupuje umělý potrat.


načíst další


© 2019  Hnutí Pro život ČR