Děkujeme. Prosíme o doplnění vaší adresy.

 

Modlitby za spásu nenarozených dětí

Oproti názorům našich předků je dnes rozšířena představa, že děti, které zemřely před narozením, jsou automaticky v nebi, případně ve stavu přirozené blaženosti. Církev se s jistotou k dané problematice nevyjádřila. Mé soukromé přesvědčení je, že každé z nenarozených dětí dostane možnost volby a zvláště rodiče mohou výrazně přispět k tomu, zda jejich dítě dojde spásy.

Nezbytnost křtu pro život věčný

Aby byl člověk spasen a žil na věky v osobním vztahu s Bohem, musí být pokřtěn. Křest působí očištění od zla a přijetí za dítě Boží. Každý, kdo neměl možnost podstoupit řádný křest, jej může přijmout mimořádně na základě touhy (in voto) a dobrých skutků vykonaných během života. Nenarozené děti (a např. těžce mentálně postižení) však pro nezralost nemohou před smrtí vykonat žádný dobrý či zlý skutek. Zároveň jsou jejich duše prostoupeny zlem dědičného hříchu, který je staví do vzpoury proti Bohu. Proto se Církev s jistotou nevyjádřila k jejich osudu a pouze povzbuzuje k naději v Boží milosrdenství a vyzývá k modlitbám za jejich spásu.

Devastující hřích Adamův

Vinou Adamovou byl každý z nás počat ve stavu dědičného hříchu – vzpoury proti Bohu. Schopnosti duše – rozum a vůle – jsou narušeny. Tělo podléhá utrpení a smrti a není plně pod vládou duše. Nedostatek moudrosti zapříčiňuje nevědomost, nedostatek spravedlnosti zlobu, nedostatek statečnosti zbabělost a nedostatek mírnosti vede k nezřízeným touhám. Vůle není řízena rozumem, ale rozum je naopak vláčen vášněmi. Proto člověk staví do středu světa sebe a odvrací se od Boha. Čím je kdo chytřejší, tím účinněji zneužívá sílu rozumu pro nespravedlivou obhajobu svých zlých vášní a své vzpoury.
Tyto devastující následky dědičného hříchu napravuje křest. Obnovuje vztah s Bohem, osvobozuje od panství ďábla a umožňuje přirozené i nadpřirozené posilování schopností rozumu, vůle i těla.

Kladu před tebe život nebo smrt...

Žádná bytost nadaná rozumem nemůže zůstat ve stavu nevyhraněnosti ke svému Stvořiteli. Nevšímají-li si děti svých rodičů, odsuzujeme to. Tím spíše musíme projevovat vděčnost a lásku Stvořiteli za dar života. Vztah k Bohu může být buď přátelství (láska) nebo nenávist. Bible jasně svědčí o tom, že každý při posledním soudu bude buď na levici nebo na pravici. Není třetí cesty.

Tělesná nezralost znemožňuje dětem užívání rozumu a vůle. Jako by virtuos měl housle s jedinou strunou. V okamžiku smrti však tělesná omezení každé duše pomíjejí a rozum i vůle pracují mnohem dokonaleji než během života. Bůh po smrti každému vyjeví všechny okolnosti týkající se jeho života a tedy i okolnosti úmrtí. Vyjeví jim, jaké jim daroval schopnosti, jaké měl s nimi plány, co mohly dokázat a jakou slávu i odměnu mohly mít. Mimo jiné i proto je rozhodnutí pro nebe nebo peklo definitivní. Nikdo už po celou věčnost nezíská tak zásadní poznatek, který by dokázal změnit jeho postoj – lásku nebo nenávist.

Podle mého soukromého názoru není vůbec jisté, jaký postoj zabité děti zaujmou. To se týká především umělých potratů a procesů asistované reprodukce. Dokážou tyto děti odpustit otci, který je odsoudil k smrti, matce, která je doprovodila na popraviště, lékaři, který jim za krutých bolestí roztrhal tělo, a lhostejné společnosti, kterou zajímá jen zábava? A jaký zaujmou postoj k Bohu, který to dopustil?

Odpustí-li tyto děti, přijdou do nebe. Propadnou-li nenávisti, skončí v pekle. Do nebe ani do pekla nejde nikdo sám. V nebi se lidé navzájem milují, v pekle nenávidí a vzájemně obviňují. A paradoxně čím bylo stvořené dítěte nádhernější, tím větší pokušení může zakoušet, protože tuto nádheru jejich nejbližší odkopli.

Jak mohou rodiče pomoci svému dítěti

Především rodiče mohou dítěti zásadně pomoci. Bůh je mimo čas a budoucnost není pro něj zahalena tajemstvím. Když dítěti v okamžiku smrti ukáže, jak jeho rodiče budou litovat svého činu, jak se budou kát a jak mu budou toužit projevit lásku, bude pro něj mnohem jednodušší spáchané zlo odpustit a přijmout Boží vůli. Každá naše modlitba umožňuje Bohu zahrnout dítě dalšími mimořádnými milostmi, aby jej naklonil k dobru, což je mimořádně důležité pro děti zasažené jedem dědičného hříchu. A zvláště dnes, když je drtivá většina žen jdoucích na potrat bez víry, je modlitba Církve a věřících o to naléhavější.

Obdobná situace může nastat u spontánních potratů. Není zde sice akt násilí vůči dítěti, ale i toto nepokřtěné dítě je zatíženo dědičným hříchem a potřebuje modlitby a lásku svých nejbližších. Vyhradí-li se jim místo v rodině, mohou se pak tyto děti z nebe o to účinněji za nás a naši bezcitnou společnost přimlouvat.

Automaty na štěstí

Rozšířená představa, že by nepokřtěné děti šly automaticky bez zásluh do nebe, nebo byly ve stavu přirozené blaženosti (limbus puerorum), vede k řadě rozporů. Lékaři, kteří nenarozené děti zabíjejí, by jim v tom případě vraždou pomáhali, neboť by je chránili před zatracením a ušetřili je celoživotního zápasu o vlastní spásu. Ďábel, který hluboce nenávidí lidské pokolení a podněcuje ke zločinu potratů, by pak jako hlupák rychle plnil nebe. Děti umístěné v limbu by zase nepotřebovaly výkupnou oběť Kristovu. Neměly by blažené patření – vztah s Bohem – a údajně by jim to nevadilo. A přitom právě toto je největší trest zavržených. Přirozená touha rozumu po osobním poznání Stvořitele je zcela legitimní a to i přes to, že je to touha po nadpřirozeném, protože žádný člověk není schopen vztah s Bohem sám realizovat.

Církev v minulosti slavnostně stvrdila, že po smrti není možné získat zásluhy a to v souvislosti s názory, že je možné po smrti „změnit kurz“ člověka, který nabral během svého života, dát mu druhou šanci a ignorovat předcházející život. (D 211, 429, 531, ...) O dětech, které jsou v okamžiku smrti zcela nevyhraněny, se však nikdy neuvažovalo.

Aby všichni měli život a měli ho v hojnosti

"Bylo však pravé Světlo, jež osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět" (Jan 1,9) – i nepokřtěné děti. Kristus zemřel za všechny – i za nepokřtěné děti. "Musíme být přesvědčeni, že Duch svatý všem dává možnost, aby se přičlenili k tomuto velikonočnímu tajemství způsobem, který zná Bůh." (GS 22) Ten, který nás stvořil bez našeho přispění, nás bez našeho přispění nespasí. Bůh "odplatí každému podle jeho skutků". (Řím 2,6) Možnost zasloužit si spásu a získat nárok na věčnou odměnu je nezasloužený dar, který nám všem bez výjimky Bůh dává.

Přes všechny tyto úvahy zůstává skutečností zdrženlivé, ale i moudré stanovisko Církve, které nás vybízí k naději a k modlitbám za děti, které nemohly být pokřtěny (1261 KKC). Rodiče, kteří přišli o dítě ať už vlastní vinou nebo ne, mají důležitý úkol svému nepokřtěnému dítěti vyprosit nebe bez ohledu na to, jak pozdě si tuto skutečnost uvědomí. Kéž by tyto modlitby skutečně prostoupily celý svět.

Mgr. Radim Ucháč

Naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné; Praha: Krystal OP, 2008
Van Roo, W. A. Infants Dying Without Baptism: A Survey of Recent Literature and Determination of the State of the Question; PUG, 1954
Aquinas, T. De Malo
Pospíšil, C. V. Není spasení bez vlastního přičinění. Katolický týdeník, 2006/35


Aktuální modlitební úmysl

Červenec: Za lékaře, za jejich odvahu aktivně bránit životy těch nejslabších
Srpen: Za majitele a pracovníky klinik asistované reprodukce, za jejich prozření

Denní mše svaté za obnovu kultury života

Chlum u Třebíče, kostel sv. Václava

So 22.07.2017, 07:30

Děčín - Podmokly, kostel sv. Františka z Assisi

So 22.07.2017, 17:30

Chotěboř, kostel sv. Jakuba

Ne 23.07.2017, 08:00

Olomouc

Po 24.07.2017

Třebíč, bazilika sv. Prokopa

Po 24.07.2017, 18:00

Olomouc, katedrála sv. Václava - chórová kaple

Út 25.07.2017, 07:00

měsíční přehled



Kontakt

Modlitby za nejmenší
P. MUDr. Jiří Korda
Ve Lhotce 36, 142 00  Praha
mobil: 725 797 561
registrace@modlitbyzanejmensi.cz

Modlitby za nejmenší
Je nás , kteří denně prosíme Boha za zastavení umělých potratů, obrácení společnosti, lékařů a rodičů a za respektování práva na život každého dítěte od okamžiku jeho početí.
Denní mše svaté za obnovu kultury života
Prosíme ochotné kněze a jejich farníky, kteří by se připojili k duchovnímu úsilí za ochranu lidského života, zastavení potratů a všech praktik ohrožujících životy nenarozených dětí.
Duchovní adopce počatého dítěte
Jedná se o modlitby za konkrétní dítě ohrožené úmyslným zabitím (potratem) a za jeho rodiče. Stáváme se tak duchovními rodiči dítěte, které sice nemusíme osobně znát, ale zná ho náš nebeský Otec. V současné době se nás takto modlí .
Modlitba zdravotníků
Modlitební iniciativa je určena zvláště pro zdravotníky, kterým leží na srdci hluboká neúcta mnohých kolegů k počatému životu. Nyní se nás modlí .
Modlitební setkání
Napište nám na adresu info@hnutiprozivot.cz, pokud se u vás konají adorace, modlitby růžence, poutě, modlitby v porodnicích nebo jiná modlitební setkání na úmysly Modliteb za nejmenší.
Dopisy účastníkům Modliteb za nejmenší
Každé dva měsíce dostávají přihlášení účastníci Modliteb za nejmenší dopis od P. Jiřího Kordy. Chcete-li jej dostávat e-mailem napište nám na info@hnutiprozivot.cz.
Svatý Kopeček přivítá pouť rodin a Modliteb za nejmenší
Pouť Modliteb za nejmenší na Svatém Kopečku u Olomouce se bude konat v neděli 21. května 2017 spolu s Poutí rodin olomoucké arcidiecéze. Mši svatou bude od 10.30 hodin sloužit v bazilice Navštívení Panny Marie biskup Josef Hrdlička.
25. březen: Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti
Z rozhodnutí České biskupské konference slavíme slavnost Zvěstování Páně, 25. březen, jako "Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti". Při této příležitosti budou v jednotlivých diecézích sloužit biskupové nebo jimi pověření kněží mše svaté za obnovu kultury života.

© Hnutí Pro život ČR, info@hnutiprozivot.cz