EN
 


Polsko se demokraticky rozhodlo chránit děti s Downovým syndromem

10/12/2020, HPŽ ČR analýzy

Polský Ústavní soud rozhodl 22. října 2020 o neústavnosti jedné z výjimek zákona o ochraně lidského plodu z roku 1993. Ta připouštěla potrat v případě, kdy lékaři předpokládají těžké poškození nenarozeného dítěte. V praxi se toto soudní rozhodnutí týká především dětí s Downovým syndromem, které byly z titulu zmíněného ustanovení usmrcovány nejčastěji.

Tribunál jednal z podnětu 119 poslanců, mezi nimiž byli nejenom členové vládnoucí strany Právo a spravedlnost, ale i někteří členové opozičních stran. Podání čekalo na projednání tři roky – původním návrhem se soud ve stanovené lhůtě nezabýval, stížnost byla obnovena po loňských podzimních parlamentních volbách. Nález dosud nebyl publikován ve sbírce zákonů.

Pomoc rodinám s postiženým dítětem bude následovat
Stížnost se týkala zákona z roku 1993 o plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách přípustnosti umělého ukončení těhotenství. V souvislosti s tímto právním předpisem se v Polsku mluvilo o tzv. „potratovém kompromisu“, tedy o politické shodě ohledně zákazu potratů, s výjimkou tří zákonem vymezených situací: 1. pokud je těhotenství důsledkem znásilnění – v tomto případě je umělý potrat možný do 12. týdne; 2. pokud je ohrožen život matky; 3. pokud lékaři „s velkou pravděpodobností“ předpokládají, že plod je těžce poškozen nebo trpí nevyléčitelnou, život ohrožující nemocí – druhá a třetí výjimka umožňuje, respektive umožňovala potrat v jakékoliv fázi těhotenství. Zákon nepředpokládal a nepředpokládá trestání ženy, která se rozhodne pro potrat; trestní zodpovědnost se týká těch, kdo nelegální potrat provedou a také těch, kdo k němu nabádají.

 

#blok4life, poznámkový sešit okořeněný ostrovtipem G. K. Chestertona

Objednejte si něco hezkého
Podpoříte tak projekty na obnovu společenského respektu k nenarozeným dětem. Pomáhejte s námi.

Nález vydal 22. října 2020 patnáctičlenný Ústavní soud v plénu, tedy v úplném složení, dva ze soudců vyjádřili odlišné stanovisko. Verdikt se týká třetí zmíněné výjimky a byl vydán s odvoláním na ta ustanovení polské ústavy, podle níž stát „zajišťuje každému člověku právní ochranu života“ a „přirozená a nezcizitelná důstojnost člověka je zdrojem svobod a práv člověka a občana“.

Nález potvrdil verdikt z roku 1997, podle nějž „lidský život je hodnotou v každé fázi rozvoje a coby hodnota, jejímž zdrojem jsou ústavní předpisy, má být zákonodárci chráněn“. Někdejší nález zneplatnil novelizaci, která v roce 1996, za vlády postkomunistického Svazu demokratické levice, umožnila potrat také v případě, kdy matka je „v obtížné životní situaci“.

Ústavní soud také konstatoval, že zátěž spojená s výchovou těžce postiženého či nevyléčitelně nemocného dítěte nemůže spočívat pouze na matce, že veřejná moc a celá společnost má povinnost dbát o osoby, které se ocitly v těch nejtěžších situacích. Představitelé strany Právo a spravedlnost reagovali na tuto pasáž příslibem, že parlament začne ihned projednávat příslušnou zákonodárnou iniciativu, která by rozšířila dosavadní program péče o rodiny s postiženými dětmi.

Tlak ulice – téměř milión podpisů pro postižené nenarozené děti
Na základě zpochybněného předpisu bylo v roce 2019 v Polsku provedeno 1074 z celkem 1116 legálních potratů. Podle ředitelky polské pobočky organizace CitizenGo Magdaleny Korzekwy-Kaliszuk se čtyřicet procent potratů, provedených kvůli předpokládané nemoci dítěte, týkalo dětí s Downovým syndromem. Během uplynulých dvaceti let se počet legálních potratů zvýšil sedminásobně, ze 151 v roce 1999 na 1116 v roce 2019 – sdělila Korzekwa-Kaliszuk v rozhovoru s portálem informačního kanálu polské veřejnoprávní televize TVP Info. „Počet eugenických potratů přitom stoupl až dvacetinásobně, z 50 v roce 1999 na 1074 v roce 2019. Tyto údaje ukazují, že takzvaný kompromis nefunguje, pouze se díky němu rozšiřují možnosti zabíjení a ve společnosti se budí falešný dojem, že zabíjení nemocných lidí není zlem,“ prohlásila ředitelka polského CitizenGo.

Tomu, že zmíněný „potratový kompromis“ není ukotven v aktuální společenské realitě, nasvědčují různé iniciativy směřující z jedné strany k liberalizaci stávajících předpisů, z druhé strany k důslednější ochraně počatých dětí. V roce 2017 byl parlamentu předložen občanský projekt zákona, který předpokládá neomezenou možnost potratů do 12. týdne těhotenství, podpořený 400 tisíci podpisy. Téhož roku předložila jiná občanská iniciativa, spojená s hnutím pro život, návrh, který se shodoval s duchem pozdějšího nálezu ústavního soudu – týkal se také zákazu eugenických potratů, spočíval ve vyškrtnutí výjimky prohlášené nyní za neústavní a svým podpisem jej podpořilo 830 tisíc občanů.

Sejm, dolní komora polského parlamentu, v roce 2018 odmítl liberální projekt v prvním čtení, zatímco návrh ochránců života postoupil k dalšímu projednání v komisích – a při tom zůstalo až do nedávného soudního verdiktu, kdy se iniciativa stala bezpředmětnou. Její organizátoři – mimo jiné známá aktivistka pro život a matka dítěte s Downovým syndromem Kaja Godek, rozhodnutí Ústavního soudu přivítali.

Vandalské útoky na kostely
Od vyhlášení nálezu jsou však v polských ulicích mnohem silnější hlasy stoupenců liberalizace potratů. V mnoha městech probíhají několikatisícové demonstrace, jejichž účastníci – přesněji řečeno většinou účastnice, a jak lze sledovat v přímém přenosu varšavských protestů na protivládním portálu onet.pl, často dívenky s nevinnýma očima – vykřikují vulgární a propotratové slogany, feministická, proticírkevní a protivládní hesla a slibují „revoluci a válku žen“.

Protestující aktivisté vtrhávali i do kostelů, narušují bohoslužby, nechávají po sobě vulgární nápisy na zdech. „Jsme svědky dalšího posunu hranic barbarství,“ konstatoval v komentáři na portálu konzervativního týdeníku Do Rzeczy jeho šéfredaktor Pawel Lisicki. Poukázal na to, že útoky na kostely jsou v polské tradici něčím zcela nebývalým, „dosud se k nim uchylovali pouze okupanti“. Lisicki je přesvědčen, že v Polsku takovéto formy protestu – které autor podobně jako další komentátoři přirovnávají k západoevropským či americkým protestům hnutí Antifa – nemohou dlouhodobě zakořenit. „Poláci jsou vůči takovéto propagandě imunní, její radikalismus zřejmě odradí i ty, kdo vnímají nález ústavního soudu kriticky,“ prohlásil Lisicki. Feministky plánují v protestech pokračovat.




Kam dál?


Japonsko: Obavy z vymření národa mění klima ve společnosti

Říká se, že odrazit se můžete až od úplného dna. Japonsko je toho příkladem. Léta jsme o Japonsku slyšeli jako o zemi, která vymírá. Zemi, kde polovina mladých mužů nemá zájem o seznamování se s děvčaty. Zemi, kde potraty nebyly téma. Zemi, kde prakticky neexistovalo hnutí pro život. To všechno je pravda. Přesto se v Japonsku něco děje. Jsou to drobné kroky, ale ne nevýznamné.



Testujeme. Očkujeme! Zvítězíme?
Odmítat vakcínu proti COVID-19 pouze kvůli buněčným liniím vyrobeným z tkání potracených nenarozených dětí a zároveň neodmítat ostatní běžně používané vakcíny by bylo falešné a především nedostačující. Aktuálně je důležitějším hlediskem spíše klasická zásada vyučovaná na lékařských fakultách „primum non nocere – především neškodit“. Ctnost obezřetnosti radí nespěchat a vyčkat, jak se očkování v delším časovém horizontu projeví u těch, kteří se dobrovolně rozhodnou dát své zdraví k dispozici vakcinačnímu projektu.

Slovensko: Kulturně to tu válcuje mediální mainstream
Patrik Daniška je slovenský právník a předseda Inštitútu pre ľudské práva a rodinnú politiku. Je ženatý, má čtyři děti. V posledních letech spolupracoval na řadě legislativních iniciativ s cílem posílit ochranu nenarozených dětí.

Trumpovo bouchnutí do stolu na americkém Pochodu pro život
V USA se prezident Donald Trump jako první prezident osobně zúčastnil washingtonského Pochodu po život. Potvrdil svůj závazek podporovat kulturu života. Hodně aktivistů obhajujících právo na život nenarozených dětí tím potěšil, zároveň ale podnítil debatu co dál.


načíst další


© 2020  Hnutí Pro život ČR