POCHOD PRO ŽIVOT 2024

POTŘEBUJETE POMOC
CO DĚLÁME
E-SHOP
BLOG

KONTAKT

 


Polsko se demokraticky rozhodlo chránit děti s Downovým syndromem

10/12/2020, HPŽ ČR analýzy

Polský Ústavní soud rozhodl 22. října 2020 o neústavnosti jedné z výjimek zákona o ochraně lidského plodu z roku 1993. Ta připouštěla potrat v případě, kdy lékaři předpokládají těžké poškození nenarozeného dítěte. V praxi se toto soudní rozhodnutí týká především dětí s Downovým syndromem, které byly z titulu zmíněného ustanovení usmrcovány nejčastěji.

Tribunál jednal z podnětu 119 poslanců, mezi nimiž byli nejenom členové vládnoucí strany Právo a spravedlnost, ale i někteří členové opozičních stran. Podání čekalo na projednání tři roky – původním návrhem se soud ve stanovené lhůtě nezabýval, stížnost byla obnovena po loňských podzimních parlamentních volbách. Nález dosud nebyl publikován ve sbírce zákonů.

Pomoc rodinám s postiženým dítětem bude následovat
Stížnost se týkala zákona z roku 1993 o plánování rodiny, ochraně lidského plodu a podmínkách přípustnosti umělého ukončení těhotenství. V souvislosti s tímto právním předpisem se v Polsku mluvilo o tzv. „potratovém kompromisu“, tedy o politické shodě ohledně zákazu potratů, s výjimkou tří zákonem vymezených situací: 1. pokud je těhotenství důsledkem znásilnění – v tomto případě je umělý potrat možný do 12. týdne; 2. pokud je ohrožen život matky; 3. pokud lékaři „s velkou pravděpodobností“ předpokládají, že plod je těžce poškozen nebo trpí nevyléčitelnou, život ohrožující nemocí – druhá a třetí výjimka umožňuje, respektive umožňovala potrat v jakékoliv fázi těhotenství. Zákon nepředpokládal a nepředpokládá trestání ženy, která se rozhodne pro potrat; trestní zodpovědnost se týká těch, kdo nelegální potrat provedou a také těch, kdo k němu nabádají.

Nález vydal 22. října 2020 patnáctičlenný Ústavní soud v plénu, tedy v úplném složení, dva ze soudců vyjádřili odlišné stanovisko. Verdikt se týká třetí zmíněné výjimky a byl vydán s odvoláním na ta ustanovení polské ústavy, podle níž stát „zajišťuje každému člověku právní ochranu života“ a „přirozená a nezcizitelná důstojnost člověka je zdrojem svobod a práv člověka a občana“.

Nález potvrdil verdikt z roku 1997, podle nějž „lidský život je hodnotou v každé fázi rozvoje a coby hodnota, jejímž zdrojem jsou ústavní předpisy, má být zákonodárci chráněn“. Někdejší nález zneplatnil novelizaci, která v roce 1996, za vlády postkomunistického Svazu demokratické levice, umožnila potrat také v případě, kdy matka je „v obtížné životní situaci“.

Ústavní soud také konstatoval, že zátěž spojená s výchovou těžce postiženého či nevyléčitelně nemocného dítěte nemůže spočívat pouze na matce, že veřejná moc a celá společnost má povinnost dbát o osoby, které se ocitly v těch nejtěžších situacích. Představitelé strany Právo a spravedlnost reagovali na tuto pasáž příslibem, že parlament začne ihned projednávat příslušnou zákonodárnou iniciativu, která by rozšířila dosavadní program péče o rodiny s postiženými dětmi.

Tlak ulice – téměř milión podpisů pro postižené nenarozené děti
Na základě zpochybněného předpisu bylo v roce 2019 v Polsku provedeno 1074 z celkem 1116 legálních potratů. Podle ředitelky polské pobočky organizace CitizenGo Magdaleny Korzekwy-Kaliszuk se čtyřicet procent potratů, provedených kvůli předpokládané nemoci dítěte, týkalo dětí s Downovým syndromem. Během uplynulých dvaceti let se počet legálních potratů zvýšil sedminásobně, ze 151 v roce 1999 na 1116 v roce 2019 – sdělila Korzekwa-Kaliszuk v rozhovoru s portálem informačního kanálu polské veřejnoprávní televize TVP Info. „Počet eugenických potratů přitom stoupl až dvacetinásobně, z 50 v roce 1999 na 1074 v roce 2019. Tyto údaje ukazují, že takzvaný kompromis nefunguje, pouze se díky němu rozšiřují možnosti zabíjení a ve společnosti se budí falešný dojem, že zabíjení nemocných lidí není zlem,“ prohlásila ředitelka polského CitizenGo.

Tomu, že zmíněný „potratový kompromis“ není ukotven v aktuální společenské realitě, nasvědčují různé iniciativy směřující z jedné strany k liberalizaci stávajících předpisů, z druhé strany k důslednější ochraně počatých dětí. V roce 2017 byl parlamentu předložen občanský projekt zákona, který předpokládá neomezenou možnost potratů do 12. týdne těhotenství, podpořený 400 tisíci podpisy. Téhož roku předložila jiná občanská iniciativa, spojená s hnutím pro život, návrh, který se shodoval s duchem pozdějšího nálezu ústavního soudu – týkal se také zákazu eugenických potratů, spočíval ve vyškrtnutí výjimky prohlášené nyní za neústavní a svým podpisem jej podpořilo 830 tisíc občanů.

Sejm, dolní komora polského parlamentu, v roce 2018 odmítl liberální projekt v prvním čtení, zatímco návrh ochránců života postoupil k dalšímu projednání v komisích – a při tom zůstalo až do nedávného soudního verdiktu, kdy se iniciativa stala bezpředmětnou. Její organizátoři – mimo jiné známá aktivistka pro život a matka dítěte s Downovým syndromem Kaja Godek, rozhodnutí Ústavního soudu přivítali.

Vandalské útoky na kostely
Od vyhlášení nálezu jsou však v polských ulicích mnohem silnější hlasy stoupenců liberalizace potratů. V mnoha městech probíhají několikatisícové demonstrace, jejichž účastníci – přesněji řečeno většinou účastnice, a jak lze sledovat v přímém přenosu varšavských protestů na protivládním portálu onet.pl, často dívenky s nevinnýma očima – vykřikují vulgární a propotratové slogany, feministická, proticírkevní a protivládní hesla a slibují „revoluci a válku žen“.

Protestující aktivisté vtrhávali i do kostelů, narušují bohoslužby, nechávají po sobě vulgární nápisy na zdech. „Jsme svědky dalšího posunu hranic barbarství,“ konstatoval v komentáři na portálu konzervativního týdeníku Do Rzeczy jeho šéfredaktor Pawel Lisicki. Poukázal na to, že útoky na kostely jsou v polské tradici něčím zcela nebývalým, „dosud se k nim uchylovali pouze okupanti“. Lisicki je přesvědčen, že v Polsku takovéto formy protestu – které autor podobně jako další komentátoři přirovnávají k západoevropským či americkým protestům hnutí Antifa – nemohou dlouhodobě zakořenit. „Poláci jsou vůči takovéto propagandě imunní, její radikalismus zřejmě odradí i ty, kdo vnímají nález ústavního soudu kriticky,“ prohlásil Lisicki. Feministky plánují v protestech pokračovat.


Chci také podpořit nečekaně těhotné ženy, které chtějí dát šanci svému nenarozenému dítěti



Malta aneb O demokracii
Malta je ostrovní republika ve Středozemním moři, jen kousek pod Sicílií. Rozlohou zabírá zhruba dvě třetiny Prahy a počtem obyvatel je o něco větší než Brno. A tahle nejmenší členská země Evropské unie jako by si neuvědomovala, co je dnes hlavním celosvětovým trendem a na jakém místě politické mapy se nachází: docela nedávno se zde událo velké společenské vzedmutí – proti potratům nenarozených dětí.

O smutném králi Belgie a slepé zuřivosti
Belgie je v současnosti etalonem „liberálních hodnot“. Do roku 1990 to však bylo jinak. Pod vlivem katolické církve a zásluhou mimořádné autority krále Baudouina I. Belgického a královny Fabioly byla Belgie jednou z mála evropských zemí, kde byly potraty nezákonné. Co se stalo? Odkud ten obrat o sto osmdesát stupňů?

Je fakt strašně dobrý a mají to skvěle propracované
Tento článek je mimořádný tím, že je z velké části převzatý z Deníku Alarm (a2larm.cz), jehož „tým nezávislých novinářů dlouhodobě pracuje na vizi udržitelné společnosti založené na hodnotách rovnosti a solidarity. Vytvářením konzistentního mediálního obsahu bez předsudků vnáší do veřejné debaty nový pohled na klíčová témata dneška.“ Jinými slovy – co se týče Hnutí Pro život ČR – zastává Deník Alarm extrémní levicovo-anarchistické postoje a právo na potrat vnímá jako hlavní ukazatel míry osvobození žen.


načíst další


Pomáháme nečekaně těhotným ženám, které chtějí dát svému nenarozenému dítěti šanci, a ženám, které se trápí po ztrátě nenarozeného dítěte. Lobbujeme za lepší podmínky pro rodiny čekající nečekaně dítě. Nevěnujeme se jiným společenským a politickým tématům.

© 2024  Hnutí Pro život ČR