Zářijové číslo časopisu Hnutí Pro život ČR, které je k dispozici i online, se ohlíží za uplynulými měsíci mimořádné finanční pomoci ženám, které nečekaně otěhotněly, pokračuje v historickém ohlédnutí do doby, kdy se v Československu legalizovaly potraty, informuje o aktuálním legislativním dění v ČR a na Slovensku a nechybí zajímavý rozhovor.
Vybráno z obsahu - online archiv
Vždy existuje řešení jak počaté dítě zachránit [i během korona-hysterie]
Uzavření celých sektorů ekonomiky kvůli koronaviru vytvořilo pro nečekaně těhotné ženy výbušnou situaci. Mnoho z nich i s partnerem přišlo o práci. A zatímco pomoc od státu se vleče, nájem se musí zaplatit hned. Potrat se často zdá jako jediná možnost. Hnutí Pro život ČR proto reagovalo nabídkou okamžité finanční pomoci. Odezva byla neuvěřitelná – poradna Linka pomoci zaznamenala dvojnásobný nárůst volajících.
„Nechceš na potrat? Sbal si věci...!“
Hnutí Pro život ČR iniciovalo návrh konkrétního legislativního opatření ve prospěch nenarozených dětí a jejich matek. Díky porozumění poslanců tří různých stran je nyní v Poslanecké sněmovně návrh novely trestního zákoníku, který by nově zařadil mezi trestné činy vydírání i nucení ženy k potratu. Pachatel by mohl dostat dva až osm let vězení.
#blok4life, poznámkový sešit okořeněný ostrovtipem G. K. Chestertona
Chráníme-li matku, chráníme dítě
Chceme-li pomoci konkrétní ženě, která zvažuje podstoupení potratu, probereme s ní její situaci a pomůžeme vyřešit její osobní problém. Není to jednoduché, ale konzultantky Linky pomoci, poradny Hnutí Pro život ČR, takto pomohou několika stovkám žen ročně. Chceme-li, aby stát pomohl chránit ženy a jejich nenarozené děti plošně, nestačí jen spravedlivé rozhořčení, ale je nutné vědět, proč ženy potraty podstupují, a nabídnout politikům řešení. Proto provádí Hnutí Pro život ČR rozsáhlé dotazníkové šetření mezi ženami, které podstupují umělý potrat.
Kulturně to tu válcuje mediální mainstream
Patrik Daniška je slovenský právník a předseda Inštitútu pre ľudské práva a rodinnú politiku. Je ženatý, má čtyři děti. V posledních letech spolupracoval na řadě legislativních iniciativ s cílem posílit ochranu nenarozených dětí.
Vykonavatel potratů dobrodincem?
Občas přiletí dotaz, který se někomu může zdát naivní a jinému zase provokativní až urážlivý. Ale každá otázka si zaslouží odpověď, zvláště když přichází od mladého studenta používajícího rozum a který upřímně testuje racionalitu své víry v běžném životě.
Řekla jsem jí, že kdyby si miminko nechala, vzala bych si ho a starala se o něj
Jana a Martin Dýmovi žijí v jednom z odlehlých koutů republiky – v okrese Jeseník. Martin pracuje v ochraně přírody, Jana je na rodičovské s dětmi. Mají čtyři – tři chlapce a jedno děvče. Přesto si najdou čas i na podporu obnovy kultury života.
Jak to začalo a probíhalo II.: Potratem k zdravějšímu mateřství
Potraty jsou černým svědomím nejen národa, ale zjevně i historiků. Najdeme jen minimum prací, které by se tímto přes šedesát let trvajícím fenoménem zabývaly. Publikace „Interrupce v České republice: zápas o ženská těla“ od Radky Dudové je výjimkou. I když název napovídá, že autorka rozhodně nepatří ke kritikům potratů, odvedla kus poctivé práce. Pojďme se s její pomocí ponořit ve druhém díle tohoto seriálu do období přijetí klíčového zákona, který v roce 1957 zlegalizoval potraty v tehdejším Československu. Paradoxně v zájmu populačního růstu a zdravějšího mateřství...
© 2021 Hnutí Pro život ČR