EN

Mimořádná finanční pomoc nečekaně těhotným ženám v souvislosti s dopady vládních opatření

 


Dobré a špatné zprávy z Indie

16/03/2020, HPŽ ČR analýzy

Na jedné straně trochu ustupující trend zneužívání žen k tzv. náhradnímu mateřství, na druhé straně stále vysoká tolerance společnosti k potratům, kterých v zemi proběhne ročně kolem patnácti milionů – a to převážně děvčátek. I to jsou paradoxy dnešní Indie.

Indie je rychle se rozvíjející zemí, kde se každý rok podaří milionům lidí vymanit se z chudoby. Další miliony Indů v chudobě zůstávají. Mezi nimi jsou samozřejmě i mladé ženy, pro které je lákavou a často jedinou možností jak přijít k výdělku, náhradní (tzv. surogátní) mateřství. Pravdivějším názvem by ale byla spíše „reprodukční prostituce“.

Omezení reprodukční prostituce
Tyto „náhradní matky“ si můžete vybrat na druhém konci světa v katalogu, nechat je oplodnit a žena vám pak dítě po porodu předá. Není náhodou, že zahraničními zákazníky jsou zvláště homosexuálové.

V reakci na smrt 42leté ženy, která se přes zjevné zdravotní potíže s tuberkulózou rozhodla si takto vydělat, napsali indičtí lékaři petici, ve které připomínají, že náhradní mateřství je především výnosným podnikem, který v žádném případě nezohledňuje dobro matky a její potřeby. Poukazují na to, že i když v poslední době Indie částečně ukončila prodej a zneužívání ženského těla formou „dělohy k pronájmu“, kliniky stále hledají způsob, jak obejít zákaz náhrady pro komerční účely. Odhaduje se, že roční příjem tří tisíc indických soukromých klinik zabývajících se tímto byznysem, je více než 400 milionů USD ročně. Každý rok se tímto způsobem narodí 25 000 dětí.

 

Projekt podporuje:
† Prof. Josef Koutecký, zakladatel čs. dětské onkologie

Nesoudíme. Pomáháme
Projekt vychází ze zkušeností práce Linky pomoci, kde se ženy svěřují, že kdyby cítily podporu, na potrat by nešly. Pomozte nám to změnit.

Narůstající potratová praxe
Podobný odpor ale nevyvolává velmi rozšířená a všeobecně přijímaná potratová praxe. Po nedávném rozhodnutí indického parlamentu je možné nyní zabít počaté dítě do 24. týdne těhotenství, dříve to bylo do 20. týdne. V případě nemoci počatého dítěte potvrzené lékařskou komisí je jeho usmrcení možné až do porodu. A sehnat si takové potvrzení není složité.

Proč jsou v Indii potraty společensky akceptované? Zatímco v zemích jako Japonsko začínají být potraty problematizovány z důvodu demografické krize, v Indii hraje roli stále přítomný předsudek z přelidnění. Umělý potrat je snadno dostupný v oficiálních zdravotnických zařízeních a propaguje se pod heslem „svoboda a reprodukční práva žen“. Naštěstí už to není tak hrozné jako v sedmdesátých letech minulého století, kdy v rámci boje s přelidněním docházelo k hromadným nuceným sterilizacím.

Děvčátka na odpis
Zajímavé je, jak malou pozornost budí mezi západními feministkami fakt, že většinu z patnácti milionů potracených dětí ročně tvoří dívky. Žena má v Indii nízký status. Protože podle tradice musí rodina nevěsty platit rodině ženicha jakousi náhradu, jsou dívky pro chudé rodiny značným finančním břemenem. Do dívky se proto tolik neinvestuje, například ve formě vzdělání, a často se rodiče rozhodnou její život ukončit ještě před narozením. Ty dívky, které se jako nevěsty dostanou do rodiny, která s nimi není spokojena anebo má dojem, že dostala málo zaplaceno, se pak stávají často oběťmi nejrůznějších „nehod“. Oficiálně třeba vybuchne plynový sporák, reálně jsou chladnokrevně upáleny.

Vražda je vraždou, ale...
Všechno to samozřejmě stát trestá. Informovat rodiče o pohlaví nenarozeného dítěte je nezákonné, ale nikdo to nebere vážně. Prodloužení legálního potratu na žádost do 24. týdne těhotenství bez důvodného podezření na těžké onemocnění je taky trestné, ale nikdo za to nebyl odsouzen. Platba rodině ženicha je zakázána, ale děje se zcela běžně. A vražda je pochopitelně vraždou, mnoho pachatelů vražd dívek ale přesto spravedlnosti unikne. Stejně jako unikne trestu mnoho pachatelů brutálních skupinových znásilnění. Paradoxem laxního vztahu k potratům je tradiční pohled na svobodné ženy, které jsou těhotné nebo vychovávají dítě samy. Ty jsou za cizoložství odsuzovány a tím nepřímo nuceny k potratu, který je pro ně často snesitelnější variantou než život v hanbě.

Chybí 63 miliónů dívek
Přijde doba, kdy si indická společnost uvědomí, jak tragické má celá tato praxe následky. Indická vláda uvedla, že za posledních dvacet let chybí přibližně 63 milionů dívek. Zatím se snaží povědomí o zlu potratu přinášet hlavně křesťanské iniciativy, které ale v Indii mají obtížné postavení a často čelí útokům. Velkou pomocí jsou jim tak alespoň pravidelné zpravodajské programy v celostátním „All India Radio“, které mají asi osmdesát milionů posluchačů, a diskusní osvětová setkání ve školách, na univerzitách a v kostelech.






Kam dál?


Jak vyčarovat zdání mezinárodního práva na potrat

Jak prosadit právo na potrat do mezinárodních dokumentů a pak si toto „právo“ vynucovat po celém světě? Jak to jen udělat, když většina zemí po ničem takovém netouží? Když by něco takového nikdy neprošlo na valném shromáždění OSN? Využijete jednu z odborných organizací při OSN, uděláte honosně znějící summit, na něj pozvete účastníky naprosto neprůhledným systémem, všechny dokumenty předem připravíte, nenecháte prakticky žádný čas na diskusi, o ničem nehlasujete a závěrečné body prostě „schválíte“ potleskem.



Trumpovo bouchnutí do stolu na americkém Pochodu pro život
V USA se prezident Donald Trump jako první prezident osobně zúčastnil washingtonského Pochodu po život. Potvrdil svůj závazek podporovat kulturu života. Hodně aktivistů obhajujících právo na život nenarozených dětí tím potěšil, zároveň ale podnítil debatu co dál.

IPPF - potratová internacionála
Jestli existuje něco jako potratová internacionála, jmenuje se Mezinárodní federace plánovaného rodičovství (IPPF). Je to nejvlivnější organizace, jaká se ve světě snaží o rozšíření tzv. práva na potrat. Je podporována celou řadou mezinárodních organizací, států a významných osobností, kterým zjevně nevadí, že zakladatelka IPPF Margaret Sanger, dnes ikona potratového a feministického hnutí, byla ve své době (1879–1966) nejvlivnější propagátorkou rasové čistoty.

Řecko: země, která se snad probouzí
Athénské metro zaplavily nedávno plakáty s nenarozeným dítětem, nápisem „Věděli jste, že…?“ a informacemi o vývoji dítěte v různých fázích těhotenství. Za několik dnů byly plakáty pryč. Ministr dopravy řecké středopravicové vlády Kostas Karamanlis nařídil jejich odstranění s tím, že podkopávají ústavou garantované demokratické právo na potrat.


načíst další


© 2020  Hnutí Pro život ČR