EN
 


Šance pro pět tisíc třetích dětí. Podpora neziskovek nebo rodin?

29/03/2019, HPŽ ČR legislativa

Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že z cca dvaceti tisíc potratů ročně připadá pět tisíc na třetí děti, které obvykle čekají ženy se středoškolským a vyšším vzděláním. Třetí dítě je jakýmsi zlomem, kdy se řada párů rozhoduje pod ekonomickým tlakem.

„Vejdeme se se třetím dítětem do našeho 2+kk?“ „Ufinancujeme hypotéku?“ „Vejde se třetí sedačka do auta?“ Podobná dilemata končí často rozhodnutím pro potrat – usmrcením nenarozeného dítěte. Jen ekonomicky je pak celková ztráta pěti tisíc budoucích daňových poplatníků, občanů naší země ročně. To v číslech představuje nevratnou ekonomickou ztrátu 17,5 mld. Kč. Hnutí Pro život ČR má proto konkrétní návrhy, jak rodinám pomoci i jak to financovat.

Čísla, data, východiska
S narozením třetího dítěte vznikají rodině výrazně větší náklady než s narozením prvního či druhého dítěte. A to především v souvislosti s výdaji na auto a bydlení. Se dvěma dětmi se do malého bytu ještě vejdete, se třemi je to výrazně těžší. A jen do asi třetiny běžných aut se dá umístit třetí sedačka pro dítě.

 

Ručičky dítěte v 10. týdnu po početí z 92,5% ryzího stříbra

Objednejte si něco hezkého
Podpoříte tak projekty na obnovu společenského respektu k nenarozeným dětem. Pomáhejte s námi.

Rodiče obvykle počítají jen se dvěma dětmi. Mají hypotéku, napnutý rozpočet a často naplánovaný návrat matky do zaměstnání. Refinancovat hypotéku lze jen ve výjimečných případech, jako například úmrtí. Jako snadnější řešení se tedy při nečekaném početí třetího dítěte často jeví podstoupení potratu.

Zároveň je z demografického hlediska nezbytné podpořit porodnost ekonomicky aktivních rodin. Současná míra plodnosti díky silným ročníkům ze sedmdesátých let minulého století je přibližně 1,67 dítěte na jednu ženu. To nedosahuje ani úrovně prosté reprodukce populace, pro kterou je zapotřebí 2,1 dítěte na jednu ženu. V příštích letech lze rovněž očekávat propad porodnosti u početně slabých ročníků devadesátých let.

Proto potřebujeme rodiny s více než dvěma dětmi. Ty dnes tvoří jen 15 % procent rodin ročně a to je málo. Nejde jen o záchranu životů a reprodukci obyvatelstva. Jde i o důchodce. Ani důchodová reforma se neobejde bez výrazného zvýšení porodnosti třetích dětí. Bez nich nebude možné udržet průběžný důchodový systém. Můžeme vymýšlet různá opatření jako zvýšení odvodů živnostníků či podpora zaměstnávání důchodců, ale bez třetích dětí se nikam nepohneme. Podle dat předchozí důchodové komise znamená každé dítě ve výsledku pro stát čistý přínos 3,5 milionu Kč. To je v případě zmiňovaných pěti tisíc potracených třetích dětí ročně oněch 17,5 mld. Kč.


Co s tím?

Hnutí Pro život ČR přichází s návrhem, pro který nyní získává podporu na politické úrovni. Zaměřuje se na dvě základní věci, které vícečetné rodiny trápí: bydlení a auto.

V případě bydlení by podle návrhu každá rodina při narození třetího a dalšího dítěte měla nárok na příspěvek ve výši 200 000 Kč. Týkalo by se to pouze rodin, které nepobírají sociální dávky na bydlení. To proto, aby pomoc směřovala k ekonomicky aktivním rodinám.

Další krok směřuje do oblasti hypoték. Zatímco dnes je možné refinancovat hypotéku jen ve výjimečných důvodech (například úmrtí), navrhuje se do zákona vložit možnost mimořádného otevření fixační doby v případě narození třetího a dalšího dítěte.

Poslední návrh se týká auta – často nezbytného dopravního prostředku pro rodiny s dětmi. Zde už existuje precedens – stát pomáhá zdravotně postiženým odpisem DPH při nákupu vozu a příspěvkem na nákup auta každých pět let. Navrhuje se tedy příspěvek 150–200 000 Kč pro všechny rodiny s třemi a více dětmi. Muselo by jít o vůz splňující emisní limity Euro 5 či 6 tak, aby nedocházelo ke zneužití dávky koupí starého vraku a využitím zbylé sumy na jiné účely.

Kolik to bude stát?
Vzhledem k počtu rodin se třemi a více dětmi nejsou náklady z hlediska celkové struktury státního rozpočtu nijak horentní. U příspěvku na automobil jde během prvního roku o 10 mld. Kč. Následující roky by se náklady pohybovaly okolo 2,3 mld. Kč ročně. U příspěvku na bydlení se počítá s náklady okolo 2,5 mld. Kč vzhledem k cca 17 tisícům narozeným třetím a dalším dětem. Vložení možnosti refinancovat hypotéku při narození třetího dítěte by stát de facto nestálo nic. A pak je tu otázka zdrojů. Jak praví klasik, „zdroje jsou“. Jde jen o to, kam je nasměrovat. Jaké jsou priority České republiky? Neziskovky, gender, fotovoltaika nebo Pandury? Nebo děti?

Kde na to vzít?
Právě se rozhoduje o náplni nového programového období čerpání evropských fondů na léta 2021–2027. Jedná se o rozdělení dvaceti miliard eur pro Českou republiku. Půl bilionu korun na sedm let, 74 mld. Kč na rok. Z toho více jak polovina jde na projekty regionálního rozvoje – školky, zdravotnictví, památky, silnice II. a III. třídy, městskou hromadnou dopravu a Integrovaný záchranný systém. Na dálnice, železnice, ekologii a životní prostředí jde třetina peněz.

Hnutí Pro život ČR ovšem zajímá především to, co jde z prostředků Evropského sociálního fondu. A to je 14 %, tedy 10–11 mld. Kč. To znamená peníze na znevýhodněné skupiny, modernizaci Úřadů práce, profesní vzdělávání, pracovní mobilitu, začleňování, sociální bydlení anebo oblíbenou rovnost žen a mužů. Část peněz se ovšem v praxi používá na projekty vyloženě protirodinné – financuje se z nich mj. celá ideologie rovnosti, a to výrazně více, než z českých zdrojů.

U evropských peněz se všichni tváří, jako kdyby do toho nešlo zasahovat a vše plynulo jakýmsi shůry nařízeným bruselským samospádem. Není to ale tak. Každý stát vyjednává o využití peněz pro konkrétní programové období a má značný vliv na to, na jaké priority peníze nakonec půjdou. Česká republika tuto šanci nyní má.

Hnutí Pro život ČR proto dělá vše pro to, aby se ve spolupráci s politiky napříč názorovým spektrem zajistilo, že úředníci na různých ministerstvech nasměrují peníze také na podporu vícečetných rodin, tedy zejména podporu rodin čekajících nečekaně třetí dítě, které jsou nejčastěji potrácené.

Koordinačním orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Podprahová zpráva od úředníků je, že je ještě příliš brzy, vše se bude teprve řešit, není třeba mít obavy. Ale zkušení harcovníci ví, že to je obvyklá taktika a za půl roku se dozvíme, že je pro změnu příliš pozdě. Hnutí Pro život ČR zjišťuje především od Ministerstva práce a sociálních věcí, jak jsou finanční toky naplánované. Úředníci se sice snaží držet informace maximálně v tajnosti, ale určité možnosti existují.

Podaří se to?
Hnutí Pro život ČR vnímá podporu řady poslanců napříč celým politickým spektrem. Politici i úřady potřebují validní data. Někdo má své vnitřní přesvědčení, ale většina potřebuje přesvědčit fakty. Data existují a je potřeba je dopravit do správných rukou a dát do správných souvislostí. I to je třeba nyní dělat. Například v případě důchodové reformy si mnoho politiků vůbec neuvědomuje ekonomický přínos každého dítěte do státního rozpočtu. Že tu jsou ony tři a půl miliony korun, které přitečou na sociálním a zdravotním pojištění a na daních. To se dá z dat Českého statistického úřadu zjistit. Někdo to ale musí udělat a někdo s tím musí za politiky přijít.

Výsledkem této práce je, že se nyní na Hnutí Pro život ČR někteří politici sami obracejí se svými vlastními podněty v oblasti rodinné politiky a podpoře porodnosti. Naopak úředníci nevidí jakékoliv změny rádi. Snad i oni ale pochopí, že máme poslední šanci vychovat ještě dostatečně silnou generaci dětí.






Kam dál?


Velká Británie chce snížit hranici pro umělé potraty

V roce 1967 byly ve Velké Británii legalizovány umělé potraty. Potrat bylo možné provést do 28. týdne těhotenství z důvodu ohrožení fyzického nebo duševního zdraví matky. Podle novely zákona z roku 1990 byla tato hranice snížena na 24. týden.



Léčba příčn neplodnosti: Hnutí Pro život ČR se soudní cestou domáhá informací od VZP
Hnutí Pro život ČR podalo žalobu na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která odmítla poskytnout kompletní informace o počtu zdravotních výkonů souvisejících s léčbou příčin neplodnosti a umělým oplodněním.

Parlamentní výbor pro sociální politiku žádá podporu rodin se třemi a více dětmi
Parlamentní výbor pro sociální politiku ve svém květnovém usnesení znovu navrhuje využití evropských fondů také na podporu demografie a podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. Zakomponování těchto požadavků do Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 má přednést ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na nejbližším zasedání vlády.

Žádáme, aby stát využil evropské fondy na podporu rodin se třemi a více dětmi
Letošním Národním pochodem pro život a rodinu chce Hnutí Pro život ČR podpořit snahu poslanců Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny, aby alespoň zlomek z půl biliónu korun z evropských fondů na období 2021 až 2027 byl využit na podporu rodin se třemi a více dětmi. Pět tisíc českých žen se dvěma dětmi žijící ve funkčních vztazích jsou nejpočetnější skupinou, která podstupuje umělý potrat.


načíst další


© 2019  Hnutí Pro život ČR