EN


Zákon o potratech ničí i ženy

13/02/2003, Zdeňka Rybová pro MF Dnes analýzylegislativa

I když není možné probírat bod po bodu všechny otázky kolem umělých potratů, lze si pod drobnohled vzít alespoň jediný aspekt - zákonnou úpravu. Je obecně známo, že mezi efektivní způsoby pomoci patří i dostupné formy vhodné prevence. A zákon je vlastně preventivní opatření.

Často se v dané souvislosti slovo zákon okamžitě stává neopodstatněně a chybně synonymem zákazu, restrikce. Protože zákonem lze v daleko intenzivnější míře podpořit úctu k ženám a nenarozeným dětem, bude o něj mnoho lidí nadále usilovat. Z pozice ženy a matky vidím, že lze současnou právní úpravu z jistého úhlu pohledu vnímat jako "zákon pro muže", neboť právě jim - pokud chtějí - umožňuje neodpovědné chování a projevy neúcty k ženám. Zvláště k těm, které jsou kvůli hormonálním změnám na počátku těhotenství a obrovskému tlaku ze všech stran nejzranitelnější.

Základní otázkou není, zda potrat ano, či ne, ale co potrat znamená a oč při něm běží. Nemusíme být vědcem či zvlášť zainteresovaným odborníkem v oblasti biologie, abychom věděli, že lidský život začíná okamžikem početí. Ačkoliv se najdou oponenti říkající, že tomu tak buď není, nebo to není jisté, se svými argumenty většinou daleko nedojdou. Na otázku, kdy podle nich lidský život začíná, neumějí odpovědět. V některých případech vlastně ano - a tak se setkáváme s nesmyslnými mezníky počátku lidského života, jako je např. první nadechnutí po porodu, mozkové vlny (pozor - lze je zaznamenat již 40 dní po početí!) či již ad absurdum dovedená hranice, kdy si je dítě vědomo samo sebe apod.

 

Ručičky dítěte v 10. týdnu po početí z 92,5% ryzího stříbra

Objednejte si něco hezkého
Podpoříte tak projekty na obnovu společenského respektu k nenarozeným dětem. Pomáhejte s námi.

Ačkoliv je potrat tragické téma, lze vidět, že se při debatách najdou i úsměvné momenty. Za to, že pochybnosti o početí jako chvíli "velkého třesku" lidského života se dnes již většinou neobjevují, vděčíme rozvinutému a mediálně (i finančně) přitažlivému průmyslu umělého oplození, kde je moment splynutí lidských pohlavních buněk, a tedy početí vytouženého dítěte prvním cílem. A tam, kde pochybnosti zůstávají, je potřeba apelovat na to, že to ještě není ospravedlnění souhlasu s umělým potratem, ale naopak přísná brzda smrtelného výkonu. Platí totiž, že nejsem-li si jistá, zda svým konáním nezpůsobím smrt jiného člověka, nesmím k němu přistoupit.

Ve své práci se setkávám s různými lidmi a často s těmi, kteří se bohužel už stali i díky našemu tzv. potratovému zákonu slepí vůči ostatním. Takoví lidé říkají: "Ano, já vím, že jde o zabití lidské bytosti, ale já jsem zrovna v té a té situaci a vidím v tom řešení svých obtíží." Nevím, jak čtenáři, ale zde docházejí většině posluchačů slova. Národ, který připouští, že zabíjí své nejslabší spoluobčany, okrádá je o jejich základní právo - právo na život - a dokonce si pro to najde dobré důvody, jednoznačně pohrdá člověkem.

Právě proto, že dnes v ČR potratem umírá až 80 dětí denně, je právní pomoc těmto maličkým nutná. Je nutné prosadit efektivní pomoc ženám, rodinám i těmto dětem, tedy zákon, díky kterému by se za doprovodu rozsáhlé prevence a sítě pomoci nemusely rodiny (s přispěním tlaku veřejnosti, okolí i nejbližších) k potratům utíkat. Vedle výše zmíněného smrtelného paradoxu doby se setkáváme ještě s jedním zvláštním přístupem k věci.

Většina lidí říká, že by potrat sama podstoupit nechtěla, ale trvá na tom, aby zůstal dostupný jiným. Nepovažuje jej za dobro, spíše za zlo, ale chce jej nechat jako jámu vykopanou ve tmě pro jiné. Zřejmě jde o unikátní pohled, protože si nedokážu vybavit tak zřetelné společenské odmítání jiného zla, které je zároveň tak hlasitě podporováno. Dokonce je aktivně provádí sám stát. Toto zlo by jednotlivci sami v životě zakusit nechtěli, ale své dcery, matky, manželky, sestry před ním nechrání.

Současná právní úprava potratů v žádném případě neposílila respekt k ženě ani jí neotevřela cestu ke svobodě. Všimněme si například, že legalizace umělých potratů patřila vždy k prvním krokům totalitní moci. Ta si totiž uvědomovala, že tímto způsobem rozvrátí vzájemný respekt manželů, soulad rodiny, sociální stabilitu společnosti, ale především oslabí důstojnost ženy. Ona, v dané chvíli slabá a hodná ochrany ze strany společnosti, je dnes nikoliv svobodná, ale především kvůli zákonu č. 66/1986 Sb. o provádění umělých potratů ke svolení k zabíjení svých dětí donucena. Ať už okolím, zaměstnavatelem, "dobrými" přáteli, tím, kdo potrat provádí a má z něj finanční zisk, nebo dokonce nejbližší rodinou.

Tento zákon tedy v žádném případě nechrání slabé, ale pomáhá při jejich likvidaci silnými. A způsobuje, že po potratu zůstává kromě mrtvého dítěte často ještě zraněná žena. Zaslouží si tyto ženy opravdu kyretáž či vysátí dělohy a mlčení těch, kteří "do rozhodování ženy nechtějí zasahovat"? Nejde jen o ženy stojící před hrozící možností potratu. Jde také třeba o ženu ve věku padesáti let, která již třicet let žije se zážitkem, s nímž se neumí vyrovnat. A ani zde není mlčení na místě. Je potřeba pomoci. I pro ně bude prevence zákonem znamenat účinnou ochranu před zraněním, s nímž se dle našich zkušeností vyrovnávají celý život velice těžce. Nemusím být moc odvážná, abych na závěr potvrdila, že současný zákon představuje pro ty, kdo toho chtějí využít, účinný nástroj pro vydírání matek a podporuje násilí na ženách.

Autorka je viceprezidentkou Hnutí Pro život ČR.

Tento článek je reakcí na článek Lindy Sokačové "Zákaz interrupcí žádné problémy neřeší", který byl uveřejněný v MF Dnes 10.2.2003.






Kam dál?





Podpora rodin se třemi a více dětmi se stává prioritou české vlády. Konečně!
Premiér Andrej Babiš požádal ministryni pro místní rozvoj, aby v plánu čerpání peněz z evropských fondů na roky 2021 až 2027 zohlednila i podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. To je hlavní výsledek schůzky premiéra Babiše s předsedou Hnutí Pro život ČR Radimem Ucháčem a poslancem za ANO a členem parlamentního Výboru pro sociální politiku Alešem Juchelkou.

Vlna pro život v USA
Letošní rok je v USA ve znamení boje pro život. Naposledy v květnu se rozhodli občané v Alabamě odmítnout potraty vůbec – s výjimkou ohrožení života matky. V listopadu 2018 nejprve v referendu schválili pro-life dodatek své ústavy a to i přes masivní protikampaň za 1.5 miliónu dolarů.

Nizozemsko: Mrtvě narozené děti budou mít jméno a identitu
Díky petici osmdesáti tisíc lidí povolila nizozemská vláda zapsání mrtvě narozených dětí do registru obyvatel. Tuto možnost se snažili získat rodiče nenarozených dětí – chtěli, aby jejich zemřelé děti měly jméno a identitu. Je to změna, která bude mít možná větší důsledky, než si kdo představoval.


načíst další


© 2019  Hnutí Pro život ČR