Především naslouchat, podpořit a až pak hledat konkrétní pomoc. To říká Zdeňka Rybová, zakladatelka a vedoucí Linky pomoci, která radí již léta ženám, které se ocitly v situaci nečekaného těhotenství a doma se cítí bez podpory. Pomoc kamarádky může být v takové chvíli klíčová.

Zavolá ti kamarádka a uvažuje o potratu. Jaký je typický scénář?
Obvykle takový, že už jedno nebo dvě malé děti má doma, další se hlásí o místo na slunci a doma se dozví: „Jestli to dítě porodíš, nebudu se o vás už dále starat, rozejdeme se a budeš si muset najít bydlení.“

Až tahle drsně?
Ne vždy je to takhle drsné. Rodina má přirozeně své starosti. S maminkou na mateřské dovolené se jí zkracuje příjem. Nový přírůstek do rodiny znamená prodloužení tohoto období o další léta a manžel se jednoduše bojí, zda rodinný rozpočet tzv. utáhne. A tak snad i jemně a ne ve zlé vůli upozorňuje na všechna tato úskalí. Jenže to žena vnímá tak, že zde se podpory nedočká.

A hledá jí u kamarádky...
Ano, ženy mezi sebou vytvářejí zvláštní pouta důvěry a dokážou si sdělit to, co je často nemožné v komunikaci s muži. A někdy toho ani moc sdělovat nemusí, rychle nacházejí pochopení a především emoční podporu. Proto jiná žena, kamarádka, spolužačka ze střední školy, kolegyně z práce nebo sousedka, může zahrát klíčovou roli v zápase rozhodování o budoucnosti počatého dítěte. Přirozeně se náročnosti takové role mnohé ženy bojí, cítí velkou zodpovědnost. Ovšem tato role, role naslouchajícího, chápajícího a doprovázejícího člověka, je naprosto nezastupitelná. A proto, pokud je nám nabídnuta, nikdy bychom ji neměli odmítnout.

Co by taková žena měla vědět či umět, aby se té role zhostila?
Ono toho moc umět nemusíte. Znáte to. Ženám někdy prostě stačí, že jim někdo naslouchá. Stačí si uvědomit, co se mezitím v hlavě a srdci té ženy už odehrálo – šok z nečekané situace, zármutek z reakce manžela či rodičů, akceptace racionálních důvodů jako těch, které jsou na místě, protože zpravidla milionářkami nejsme, ale zároveň obrovský zápas v srdci, které ví, že dítě je dar. Když si spolu sednete, zabalíte se do deky, uvaříte čaj a proberete tuto historii začátku zápasu, uděláte první důležitý krok. Pojmenovat to, co se odehrálo, je nezbytně nutné. A navázat se dá potom podle toho, co je třeba řešit. Podstatným prvkem takové situace jsou zjitřené emoce. Ty je zpravidla užitečné zklidnit. Dosáhneme toho například tím, že ženu ujistíme o tom, že to, co prožívá, je logické. Má právo na slzy i na vztek na partnera či jiné lidi v okolí. Pokládání otázek je také věc, která k procesu rozhodování přirozeně patří a zdá se nekonečná.

To opravdu nevypadá jako věda...
Není. Polovinu práce máte za sebou už jen, když řeknete: Tohle je normální, jasné, na toto máš právo a já tě chápu!

A ta druhá polovina?
Ta už je více konkrétní: Budete spolu hledat jak ten nejčernější scénář, tak i ten nejlepší – např. pomocí otázky: Co nejhoršího by se mohlo stát, když se rozhodneš, že si dítě necháš? A co by pro tebe bylo to úplně nejlepší vyústění celé této starosti? Hledejte spolu oporu v sociální síti, která ženu přirozeně obklopuje (rodiče, přátelé, širší okolí). Jestli se trápí pro finanční rozpočet, projděte ho v klidu spolu. Zkuste se podívat po potřebách materiálních např. v bazarech apod. Spoustu věcí nabízejí lidé zadarmo (třeba na vsezaodvoz.cz) nebo stačí udělat facebookovou skupinu na pomoc budoucí mamince a věřte, že ji hodně lidí bude rádo sdílet a přihlásí se řada zájemců o pomoc.

To už je ale ten nejčernější scénář…
Proto jí předtím zkuste i poradit, jak na manžela reagovat v úplně konkrétních větách, které si můžete i „odehrát“. Nabídněte odkaz na některou z poraden, které mohou pomoci zase trochu vám, abyste síť podpory ženě rozšířili o další kontakt. Slibte jí svou osobní trvalou podporu a dodržte to. Nebojte se, že by to znamenalo moc nebo že byste toho museli hodně umět. V podstatě totiž především ucho a čas jsou nástroje, které zachraňují životy.

Za rozhovor děkuje Matyáš Zrno.