Premiér Andrej Babiš požádal ministryni pro místní rozvoj, aby v plánu čerpání peněz z evropských fondů na roky 2021 až 2027 zohlednila i podporu ekonomicky aktivních rodin se třemi a více dětmi. To je hlavní výsledek schůzky premiéra Babiše s předsedou Hnutí Pro život ČR Radimem Ucháčem a poslancem za ANO a členem parlamentního Výboru pro sociální politiku Alešem Juchelkou.

„S panem premiérem jsme se shodli, že podpora rodin se třemi a více dětmi je cesta, jak řešit řadu současných i budoucích problémů. Usilujeme o to, aby pět tisíc třetích dětí, které jsou každoročně potráceny z ekonomických důvodů, dostalo šanci. Z pohledu státu představuje podpora demografie cestu, jak řešit hrozící nedostatek kvalifikované pracovní síly a nedostatek peněz na důchody a zdravotní péči,“ říká Radim Ucháč.

Hned po ránu jsme se s @JuchelkaA potkali s @HnutiProzivotCR. Tahle neziskovka je dost akční, nemá ani korunu od státu ani od municipalit, má 15 000 podporovatelů, financuje se z darů a přišli s plánem, jak zvýšit porodnost. To samozřejmě vítám. pic.twitter.com/CTLaqoVgxT

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) July 22, 2019

Schůzka s premiérem Andrejem Babišem byla vyvrcholením téměř roční snahy Hnutí Pro život ČR prosadit myšlenku, že by alespoň malá část z pěti set miliard korun z evropských fondů v příštích sedmi letech měla být využita na podporu rodin se třemi a více dětmi. „Získali jsme pro ni poslance z parlamentního sociálního výboru napříč politickým spektrem, kteří toto několikrát požadovali po příslušných ministerstvech. Podobně se nakonec v červnu vyjádřilo i plénum Senátu. Ministerstva však nejdříve argumentovala, že takové investice do rodin s dětmi z fondů EU nejsou možné, později poslance mlhavě ujišťovala, že tuto investiční podporu bude možné vyjednat s EU později. Věříme, že rozhodnutí premiéra neznamená pouhou naději, ale jistotu,“ říká Radim Ucháč.

Hnutí Pro život ČR v posledních měsících vypracovalo konkrétní a realistické návrhy, jakým způsobem by rodiny se třemi a více dětmi mohly být z evropských fondů podpořeny. První možností je podpora bydlení, v jejímž rámci by ekonomicky aktivní rodiny se dvěma dětmi mohly čerpat výhodně úročené půjčky na energeticky úsporné (vlastní) bydlení, s jejichž splácením by jim stát při narození třetího a dalších dětí významně pomáhal. A právě energeticky úsporné bydlení je jedno z opatření, do kterých chce EU svoji podporu v budoucnu směřovat.

Druhou velkou investicí, která je v současné době pro ekonomicky aktivní rodiny se třemi dětmi v podstatě nevyhnutelná, je nákup auta, do kterého se vejdou minimálně tři dětské autosedačky. Zde by stát mohl dát rodinám příspěvek na nákup takového auta, které zároveň splňuje nejnovější ekologické limity na ochranu ovzduší. I to je jedna z oblastí, kam EU doporučuje peníze z jejích fondů investovat.

Důvodem, proč se Hnutí Pro život ČR dlouhodobě angažuje v otázce využití peněz z evropských fondů, je skutečnost, že největší skupinou žen, které každoročně v ČR podstoupí umělé ukončení těhotenství, jsou ženy se dvěma dětmi žijící ve funkčních vztazích. „Považujeme za nepřijatelné, aby kvůli ekonomickým obavám přišlo každý rok o život skoro pět tisíc počatých dětí jenom proto, že stát neumí ocenit demografický přínos ekonomicky aktivních rodin s více dětmi,“ říká Zdeňka Rybová, tisková mluvčí Hnutí Pro život ČR a vedoucí Linky pomoci provozované Hnutím Pro život ČR.

SOCIO-DEMOGRAFICKÁ FAKTA

• řeší skokové náklady/zadlužení v řádech cca 300-900 tisíc
• větší auto a větší byt;
• neřeší jesle, školky ani "slučování" práce a rodiny;
• nechtějí riskovat nestabilitu nájemného (dostupného) bydlení;
• než aby řešily sociální propad, raději dítě nemají (!).

• nastartování demografického růstu;
• udržení průběžného důchodového systému;
• udržení pracovního trhu a prevenci nutnosti imigrace.

• porodnost: 1.7 dítěte na ženu;
• minimální počet dětí k zastavení vymírání jsou 3;
• ročně nám chybí 30 tisíc dětí, narodí se 114 tisíc dětí, z nich 17 tisíc třetích;
• ročně je potraceno "na žádost" 5 tisíc třetích dětí;
• "husákovy děti" přestaly rodit a bez investic hrozí demografický propad slabých ročníků z 90. let.